Cesta do finále očima kapitána Davida Routy
Vést tým v sezóně plné zvratů vyžaduje víc než jen hokejové dovednosti. Kapitán Engineers David Routa v otevřeném ohlédnutí popisuje, jak se rodila důvěra v kabině, proč tým nezlomily úvodní porážky a jakou roli v cestě do finále sehrál nový trenérský štáb. „Céčko na dresu pro mě bylo závazkem, abychom fungovali jako jeden celek,“ říká lídr, který nyní vyhlíží zasloužený odpočinek.
Pro Davida Routu nebylo kapitánské „céčko“ jen symbolem na dresu. Vnímal ho především jako projev hluboké důvěry celého týmu. Taková důvěra však nevznikne přes noc; buduje se postupně skrze společné sezóny, vydřené zápasy a každodenní momenty v kabině. Právě toho si vážil nejvíce.
„Na začátku sezóny jsem hledal cestu, jak tuto roli uchopit správně. Nešlo o to mluvit nejvíc nebo nejhlasitěji, ale o to, aby tým fungoval jako jeden celek. Snažil jsem se najít způsob, jak v kabině reagovat, jak držet kluky pohromadě a jak je vést přirozeně. Rychle jsem si uvědomil jednu věc – tento tým nebyl typem mužstva, na které by bylo potřeba neustále zvyšovat hlas. Samozřejmě přišly situace, kdy bylo nutné dát věci jasně najevo a ukázat směr, ale jinak kluci dobře věděli, proč tam jsou a za čím si jdou.“
Začátek sezóny přesto nebyl jednoduchý. Po náročné letní přípravě a pod vedením nového trenérského štábu, od kterého se očekával posun o krok vpřed, přišly hned tři porážky v řadě.
„Nálada v kabině nebyla dobrá, takový start si nikdo nepředstavoval. Zároveň se však u nás ukázalo něco důležitého: tým se nezlomil. Naopak nás to ještě více spojilo,“ vzpomíná Routa. Klíčovým faktorem byl právě nový trenérský štáb, který přinesl jiný pohled na hru i moderní způsob práce. „Chvíli trvalo, než si všechno sedlo, ale jakmile se to podařilo, bylo to znát i na ledě. Výkony hráčů začaly růst a celý herní projev se oproti začátku sezóny zásadně proměnil.“
Zápasy, které se dříve nedařilo dotahovat do vítězného konce, začali Engineers otáčet. Do sestavy skvěle zapadl nový gólman, který týmu dodal potřebný klid a zkušenost, i mladé tváře přinášející dravou energii.
Právě takové momenty tým posouvají nejdál. Engineers dokázali držet při sobě, i když se nedařilo, což byl jeden z hlavních důvodů, proč se během sezóny probojovali až do finále.
„Letošní sezóna byla navíc delší než ty předchozí, a o to víc bylo cítit, jak moc tým hokejem žil až do úplného konce. Právě proto teď přichází období, kdy je potřeba trochu zpomalit. Po tak náročném ročníku si všichni zasloužíme na chvíli vypnout, odložit výstroj a nechat tělo i hlavu odpočinout. V létě se znovu sejdeme s novou energií a chutí do práce,“ uzavírá kapitán.
Jak přesně bude vypadat příprava na nadcházející sezónu, se teprve ukáže. Už teď je ale jasné, že Engineers budou chtít navázat přesně tam, kde letos skončili.
