Kuřimskou premiéru kavalírů proti Black Dogs Budweis si nenechal ujít ani Milan Nový. Nejlepší československý střelec všech dob a dvojnásobný mistr světa totiž v sobotu po utkání univerzitní ligy vedl v roli trenéra české veterány proti výběru jižní Moravy. Filosofii dvou cílů při jedné cestě si nemohl vynachválit. „S podporou svazu, státu, krajů a měst se univerzitní hokej ubírá správným směrem,“ uvedl člen síně slávy IIHF a mnohonásobný reprezentant.
Co říkáte na to, že se v Česku na podzim rozjela Univerzitní liga ledního hokeje?
Jsem rád, že univerzity začaly sportovat. A jako bývalému hokejistovi se mi pochopitelně líbí, že se studenti věnují právě hokeji. Všude na světě mají univerzity své sportovní týmy. Těší mě, že se do toho u nás vložil svaz. Věřím, že se připojí i další významní lidé a budou studenty podporovat. Sport je to nejlepší, co může být. Mladí lidé se potkávají, sportují, pak si třeba někde posedí. Jsou to takové normální radosti. Také by mohli mít radosti horšího rázu (úsměv).
Líbí se vám myšlenka duální kariéry?
Ta je samozřejmě skvělá. Například syn kamaráda a bývalého hokejisty Radka Ťoupala šel studovat do Ameriky. Na NHL nedosáhl, to je skutečně velmi těžké. Ale vybojoval si místo v univerzitním týmu. Udělal si tam takové jméno, že dostal stipendium. Tím pádem může studovat dobrou univerzitu a pak dostat dobrou práci někde ve světě. Je to tam na velké úrovni a hokej mu v tomto pomohl. Je dobré, že naši kluci mohou hrát univerzitní soutěž doma. Ne každý může působit v NHL nebo v extralize, naopak je šťastný, že vůbec může sportovat a hrát hokej. Myslím, že tak je to správné.
Hráči zároveň nemají zavřenou cestu do jiných soutěží…
Dříve vůbec nebylo možné, aby se hráč z univerzitní soutěže dostal do NHL. A dnes? Kluby si je běžně berou a nominují je i národní mužstva. Podívejte se na Ameriku na mistrovství světa. Hrají tam hokejisté z univerzit a vedou si velmi dobře. Teď to může znít jako utopie, ale za pár let se může univerzitní hráč objevit třeba v dresu Komety Brno. Proč ne?
Zejména ve Spojených státech má univerzitní hokej velkou tradici. Myslíte, že se mu české prostředí může jednou přiblížit?
Určitě ne v takovém rozsahu, protože americké univerzity jsou opravdu obrovské. Ale v měřítku úměrném naší republice má univerzitní hokej smysl. Myslím si, že s podporou svazu, státu, krajů a měst se ubírá správným směrem. Je to ideální činnost ke studiu.
Jak obecně vnímáte mládežnický hokej v Česku?
Přiznám se, že bych mládežníkům tu cestu moc neumetal. Nechal bych je hrát. Ať jsou víc pracovití, ať mají větší pokoru. A ať se sami prosadí. Je to na delší cestu. Máme spoustu akademií, všichni se snaží, ale za poslední dobu jsem tam neviděl nějaký talent. Na posledním mistrovství světa dvacítek byl nejlepší hráč Lukáš Dostál, který chytal za prvoligovou Třebíč. Když takový talent v republice máme, jsme za něj rád. A nemusí být z akademie. Od akademií bych ale očekával, že tam takové hráče uvidím. Třeba že u nás na Kladně uvidím hráče, jako jsem byl v osmnácti já nebo Jarda Jágr, který přišel a dával góly. Přijde mi, že hráčům vytvoříme podmínky, ale jsme na ně moc hodní. Proto třeba naše osmnáctka a dvacítka zaostávají. Trenéři jim něco říkají, ale když oni už hrají za Brno, Kladno nebo Spartu, tak se už možná vidí v NHL. Ale pak často za to Brno, Kladno či Spartu už ani nehrají. Slušelo by jim víc pokory a víc práce. Šikovné kluky máme, ale málokdy je vidíme udělat něco navíc. Kupříkladu já jsem si přidával furt, stejně jako Jarda Jágr. Když se k tomuto vrátíme, třeba se zase dočkáme doby, kdy osmnáctka nebo dvacítka udělá medaili.
Radost vám ale určitě dělá mateřské Kladno, viďte?
Jsme malé město a smekám před Jardou. Jsem rád, že jsme v extralize. Všichni věděli, že to budeme mít těžké, ale jsem si jistý, že nejvyšší soutěž zachráníme. Jsou týmy s daleko většími rozpočty a lepšími hráči. Ale u nás hrají odchovanci a je pravda, že po pěti letech v první lize si na vyšší stupínek musí zvyknout. Zdá se, že se do toho postupně zapracovali. Pokud budou dál poctivě trénovat a hrát dobře, určitě se udržíme. A třeba ještě o nějaké kluky posílíme. První rok v extralize je těžký. Jsou tam hráči na jiné úrovni. Uděláte chybu? Dostanete gól. Věřím, že nám k záchraně pomůžou i fanoušci, kterých chodí hodně.
Co říkáte na to, jak ve svém věku válí majitel klubu Jaromír Jágr?
Chtěl bych se ho jednou zeptat, jak se mu ráno vstává (smích). Když se spolu bavíme, nejšťastnější je ve výstroji. Hokej miluje. Je rád, že stíhá, dává góly. Je to legenda světového formátu a hokejové umění v sobě pořád má. A ví, co dělá.
Vydrží hrát do padesátky?
Všechno je o zdraví a o přístupu. Nikdy jsem neviděl Jaromíra, že by kouřil nebo si dal víno či panáka. Pokud mu bude sloužit zdraví a sežene si k sobě dobré hráče, může dál dělat body. U něj je to vyloženě otázka zdraví.