Chci se posunout o krok dál, promluvil o své stáži v Kanadě trenér Akademiků

Trenér Akademiků Tomáš Ceperko si na nás udělal čas a poskytl nám rozhovor. Rozpovídal se o své stáži v Kanadě a také o mnohem více!

Jak jsi se dostal do Kanady a proč jsi tam šel?


Chtěl jsem se posunout a podívat se, jak dělají hokej buď v Americe nebo Kanadě. Cítil jsem, že je ten pravý čas a situace tomu nahrávala, jít na stáž, takže jsem toho využil. Nebylo jednoduché si vše vyjednat, důležité bylo, že jsem měl zprostředkované kontakty do Kanady přes manažera Bulharské reprezentace, kde pokračuji jako hlavní trenér. Veškerou komunikaci jsem si pak už řešil sám. 

A na jak dlouho tam jsi?


Z Kanady odlétám 12. prosince, ale mám ještě týdenní zastávku na Islandu. S Bulharskou reprezentací máme první kolo olympijské kvalifikace a do Česka se vracím 18. prosince.

Jak moc bylo složité opustit tým Akademiků, svoji firmu TCC a co jsi musel zařídit, aby mohlo vše běžet i bez tebe?


Organizačně to bylo náročné, musel se zajistit provoz mé hokejové školy, jak po stránce sportovní, obchodní tak i marketingové. U Akademiků to byla otázka složení realizačního týmu, který se musel obměnit. Domluvili jsme se s Janem Setikovským (dosavadní asistent), který převzal pozici hlavního trenéra na dobu, kdy já nebudu u týmu, ale nebylo to jen o Honzovi. Jsem moc rád, že pokračuje David Sequens jako video trenér a trenér brankářů a nově se k realizačnímu týmu přidal Jindřich Sklenička (loňský obránce) a Dominik Beer (loňský kapitán) jakožto nový manažer týmu. Všem těmto lidem patří velké díky!

Kde přesně jsi a co tam děláš?


Pohybuji se po celém Ontariu, jsem převážně z 90 % u týmu Oshawa Generals U16 AAA. Mojí hlavní náplní je především práce s ofenzivními hráči, kde se zaměřujeme na scoring a na práci v předbrankovém prostoru. Činnost se může měnit podle potřeb hráčů nebo týmu. Celkově jsem plnohodnotným trenérem vedený jako skills coach. Když mám prostor a tréninkové jednotky se nekříží, chodím i s ostatním kategoriemi na led převážně s týmem U15 AAA. Proběhl i kontakt s manažerem juniorského týmu OHL zde v Oshawě, že bych se připojil k týmu, protože jim skončil jeden z asistentů, ale bohužel to nedopadlo. Dále spolupracuji s organizací v Burlingtonu na podobné bázi a se skills trenéry Kinetix a sportovním centrem EZ Sport Facilities kde působím jako skills coach. Jsem vděčný všem těm lidem, kteří jsou kolem mě, že mi umožnili dostat se do centra kanadského hokeje se vším co k tomu patří.

Jaké vidíš rozdíly mezi výchovou hráčů v Česku a v Kanadě?


Ten rozdíl je poměrně velký. Samozřejmě je to dané rozdílnou mentalitou lidí, strukturou hokeje a počtem hráčů a možností pro ně. Je neuvěřitelné, kolik je tady týmů a možností hrát hokej. Neexistují tu ranní tréninky před školou. Například, U15 a U16 týmu mají tréninky i v půl desáté večer nebo mají tréninky přes víkend a zápasy v týdnu v půl deváté večer. Na druhou stranu, škola tady začíná v půl deváté nebo v devět. Celý systém je nastavený jinak.

Jaká je běžná návštěvnost při těchto zápasech?

Na zápasy od U16 a mladší tady chodí rodiče, ale je běžné, že na každém zápase jsou 3 až 4 skauti z juniorských lig. U16 a U18 jsou poslední ročníky před vstupem do juniorského hokeje, ti hráči jsou hodně sledovaní a ti nejlepší jsou do juniorské už z U16. Například, v půlce září mají 2x OHL prospect turnaje, kde se to jen hemží skauty, manažery a hráči si hrají o svou další karieru. To samé se děje po sezoně a následně na to navazuje draft do profesionálních juniorských soutěží. Návštěvnost na OHL tady přímo v Oshawě byla naposledy kolem 4800 lidí. Oshawa patří mezi TOP 5 míst návštěvnosti v OHL, ale jsou tu i města kde chodí na juniory i 6-8 tisíc lidí.

Byl jsi se podívat na univerzitním hokeji a pokud ano, jaký je podle tebe rozdíl mezi českým a kanadským univerzitním hokejem? 

Upřímně, co jsem já zatím viděl a mám informace, tak mě úroveň trošku zklamala. Ale zatím jsem neměl moc možností vidět zápasy, což do mého odletu mám v plánu ještě napravit a vyrazit na nějaký místní zápas, a poté budu moudřejší. Ale mediálně tady univerzitní liga vlastně vůbec nefunguje tak jako v Česku v tom je česká univerzitní liga úplně jinde. Je to dané i tím, že v Kanadě se zaměřují především na profesionální juniorské soutěže a ta univerzitní je tak trošku bokem. Není to jako v Americe, kde je “development” a celkově propracovanost soutěží a úroveň univerzitních lig na nejvyšší možné úrovni. V tom má Amerika určitě navrch. Dávají tak hráčům čas vyspět až do 26. Ne všichni hráči jsou na vrcholné úrovni hned v 18-19 letech, této možnosti jít hrát univerzitní soutěže do Ameriky využívají hodně i Kanaďané.

Přineseš si nějaké poznatky či taktiky k Akademikům?

Jsou to detaily, které tě ovlivní a ty je použiješ až když přijde ten pravý čas. Materiálů, tréninků, poznámek a myšlenek si odtud budu odvážet nepřeberné množství, a to je to co Vás posouvá. Investujete čas a své vlastní prostředky do vlastní budoucnosti a věřím, že se mi tato investice a zkušenosti vrátí.

Navázal jsi nějaké spolupráce např. pro svoji firmu TCC?


Mám před domluvené 2 skills trenéry a jednoho trenéra brankářů, kteří by v létě měli přiletět na naše skills kempy do České republiky. Bavíme se i o výměnných pobytech pro děti a stážích pro trenéry. 

Máš pro nás nějakou vtipnou historku?


Asi takové starosti běžného života Evropana v Kanadě. A je tady strašně veverek, jsou to pěkné mrchy! Vlezou Vám do baráku, na dvorku rozhází odpadky, které jsou připravené na odvoz, jsou strašně oprsklé.