Kuba Kaleta, rodilý Ostravák. Dělal vše pro to, aby 3 body odvezl do Prahy.

Jakub Kaleta se narodil v Ostravě a velikou část své kariéry prožil právě na porubském stadionu, kde se v posledním utkání Univerzitní ligy střetl s celkem BO Ostrava Vítkovice Steel, ve kterém válí řada bývalých spoluhráčů. My jsme zjišťovali, jak takové utkání prožíval.

Kubo, jaké to je, vrátit se zpět na stadion, kde jsi toho mnoho prožil, ale v dresu soupeře a zároveň velikého rivala pro domácí tým?

Obrovské vzrušení. S porubským zimákem mám spojeno strašně moc vzpomínek, chodil jsem tam dennodenně od pěti let až do dvaceti, kdy jsem odešel studovat do Prahy práva na Univerzitě Karlově. To je pořád více než půlka života strávená na tomto stadionu. Takže když se tam teď po pěti letech vrátím, vrátí se i všechno, co jsem tam prožil. Na tom přijet v dresu soupeře, je asi nejhorší, že člověk musí potlačit zvyk a jít na druhou střídačku, než je zvyklý (smích). Jinak je to zápas jako každý jiný, který chceš vyhrát, jenom tenhle chceš prostě vyhrát strašně moc.  Bylo tam hodně lidí, kteří mě znají a pokud bychom prohráli, asi bych si to pěkně slíznul. Přišla rodina a jako rodilí Ostraváci fandili Praze. To člověka dostane trochu pod tlak. Ale my jsme k tomu s klukama přistoupili zodpovědně, nezalekli jsme se té nepřátelské atmosféry v hledišti, která hnala BO kupředu a prostě jsme ten zápas vybojovali. Měl jsem, a pořád z toho mám obrovskou radost.

Do Ostravy jsi odcestoval už den před utkáním. Potřeboval ses na utkání nějak speciálně připravit?

To ani ne. Spíš jsem využil příležitost jet za rodinou, protože v Ostravě nejsem úplně často, a hlavně jsem si chtěl zahrát s bráchou NHL na xboxu. Takže vlastně v tom trocha speciální přípravy byla. Taky jsem teda potřeboval trochu pracovat, což by z autobusu šlo stěží, takže jsem vlastně spojil příjemné s užitečným.

V týmu soupeře jsi měl i několik bývalých spoluhráčů. Probíhalo nějaké hecování před utkáním?

Žádné extrémní hecování tam nebylo. Samozřejmě si s klukama napíšeme, jaká je forma a neodpustíme si trochu toho pošťouchnutí,  ale je to spíš přátelské. Třeba Geňovi (Jakub Gelnar) jsem před zápasem napsal, že po Ostravě máme v sobotu Cavaliers, což by mohla být naše druhá výhra v řadě a budeme zase na vlně. První část jsme zvládli, tak snad to vyjde i v sobotu.

 V první třetině jsi za vyrovnaného stavu obdržel vyšší trest. Jak jsi prožíval chvíle na trestné lavici, když jsi oslabil svůj tým?

Byl jsem hodně naštvaný. Člověk chce takový zápas hrát, a ne sedět na trestné a oslabit tým. Ale pak tam kluci ve druhé třetiny nasypali 4 góly. To byla nádhera se na to dívat. K absolutní spokojenosti mi chyběl snad už jen kelímek s pivem. Když jsem se pak vrátil na střídačku, říkal jsem klukům, že si tam klidně sednu zpátky a nebudu jim to kazit.

Druhá třetina byla jasně ve vaší režii. Kde se utkání zlomilo ve váš prospěch?

No možná právě tím mým vyloučením (smích). Myslím, že kluci z BO po tom gólu Dlabiho na 2:1 strašně moc chtěli vyrovnat a hnali se až moc do útoku, my pak využili chyb v obraně. Podařilo se nám pár rychlých přechodů do útoky. A hlavně jsme ve druhé třetiny využili skoro každou šanci, což nás předchozí zápasy trápilo.

Tým UK zatím podává výkony jako den a noc. Střídá utkání, ve kterých nasází mnoho branek a poté následují utkání, ve kterých se nedaří skórovat. Čím to je, že zatím podáváte takto nevyrovnané výkony?

Myslím si, že jednoznačně nezkušeností. Máme hodně mladý tým, myslím, že snad nejmladší v lize a ještě se tolik navzájem neznáme. Individuálně tam ale máme skvělé hokejisty. Potřebujeme se ještě trochu více sehrát, nacvičit některé situace, které nám vyloženě nejdou a věřím, že potom budou výkony vyrovnanější. Současně pořád trochu hledáme nějakého toho střelce, který to vezme na sebe a dá gól v důležitých momentech, kdy nám to třeba tolik nejde, nebo naopak je utkání vyrovnané a je třeba ho rozhodnout. V týmu takové hráče určitě máme a věřím, že do play-off je určitě probudíme.

 V sobotu vás čeká souboj s VUT Cavaliers Brno, soupeřem z chvostu tabulky, který ale dokázal překvapit Masaryčku i Olomouc. Co očekáváš od tohoto duelu?

Obrovský boj. Pokud ten zápas prohrajeme, budeme na chvostu zase my. Tabulka je od 4. místa strašně vyrovnaná a my potřebujeme takové zápasy vyhrávat. Současně jak jsi správně zmínil, Cavaliers dokázali porazit i favority, takže nás tam rozhodně nečeká nic lehkého. Nicméně pokud opět předvedeme týmový výkon jako v Ostravě, o body do tabulky se nebojím.

Jak vidíš cíle týmu UK v aktuálním ročníku?
Co se týče tohoto ročníku, nejsme určitě favority, ale jak jsem už řekl, vidím v našem týmu obrovský potenciál. Příští ročník pravděpodobně již hrát nebudu, neboť jsem letos zakončil studium s magisterským titulem. Ale pokud je tato sezona o tom dát dohromady konkurence schopný tým a „oťukat“ se, tak jsem přesvědčený, že příští rok bude tým UK, postrachem všech soupeřů.  Je tady obrovská kvalita a kluci budou s každým tréninkem a odehraným zápasem růst. Mrzí mě, že nebudu moci příští rok hrát, ale určitě budu sledovat, jak se klukům daří. Vytvořila se tu skvělá parta, která se baví hokejem a táhne za jeden provaz.