TOP brankářské duo ligy: Brankář musí hlavně dobře vypadat, zbytek je o štěstí

Přinášíme vám další rozhovor s našimi hráči, tentokrát jsme o odpovědi poprosili naše brankářské opory. Aleš Příhoda a Tomáš Maštalířský po celou sezónu předváděli parádní výkony, kterými dotáhli Engineers k vítezství v základní části. To se projevilo i ve statistikách, kde se umístili na prvních dvou místech ze všech brankářů Univerzitní ligy. Jednoznačně tak můžeme říct, že následující řádky psala nejlepší brankářská dvojice proběhlého ročníku.

Zdravím vás pánové. Začneme asi otázkou na aktuální situaci, ve které se všichni, bohužel, nacházíme. Jak trávíte čas v karanténě?

Aleš:
Musím říct, že ačkoliv mě celá tahle situace mrzí, tak mi karanténa celkem pomohla. Těsně před vyhlášením nouzového stavu a omezením jsme už pár dní jeli s klukama na 200% kvůli Bitvě o Prahu. Únava si vybírala svou daň, takže menší odpočinek mi celkem bodnul. Po pár dnech jsem využil volného času a pustil jsem se do rekonstrukce domu, která by mě čekala v létě. Jinak jsem po celou dobu pracoval. Na univerzitě se zavedla distanční výuka (Aleš studuje doktorát a vyučuje na FBMI ČVUT; pozn.red.), která je pro nás vyučující popravdě více náročná než ta kontaktní a do mé druhé práce chodím po celou dobu normálně. Zdravotnická zařízení se nezavřela, jen jsme měli přísnější hygienická opatření.
Tomáš:
Když to vše vypuklo, tak mi na začátku maličko opadla práce, takže jsem se téměř okamžitě pustil do přípravy na zkoušky. Čeká mě jich v tomto zkouškovém celkem dost a rád bych to vše zvládl co nejlépe. Také jsme chodili s přítelkyní na procházky do přírody, jelikož krajina u nás na severu Čech má opravdu hodně co nabídnout. 

Udržujete se v kondici? Cvičíte, běháte, sportujete..
Aleš:
Sportuju v montérkách 4x týdně. Jinak se spíš šetřím, abych měl sílu na oslavy titulu s klukama.
Tomáš:
Jasně. Díky stavu, ve kterém se ještě pořád nacházíme, byl také čas na pravidelnější běhání, budování six packu na léto nebo hraní tenisu. S přítelkyní máme takový každodenní minisouboj, kdy soupeříme o to, kdo spálí za den větší množství kalorií, odcvičí více minut nebo nadělá více kroků. S politováním musím říct, že dostávám celkem výprask, takže bych tomu měl asi dát malinko víc a sbírat potřebné síly na příští sezónu.  

Co vaše pocity po vítězné sezóně?
Aleš:
Popravdě smíšené. Byli jsme na takové vlně, že by nás těžko někdo zastavil. Celá sezóna klapala podle plánu, jak po organizační, tak po sportovní stránce a studijní stránce. Jsem pyšný na klub a všechny jeho členy za naše výsledky, ale tahle celosvětová situace nás okradla o to nejcennější... O ty emoce a zážitky po posledním vyhraném zápase. Kdo kdy něco vyhrál, mi musí dát za pravdu.
Tomáš:
Sezóna byla úžasná. Od začátku, co jsem začal trénovat, všechno šlapalo na výbornou. Kvalitní práce jak na ledě, tak mimo něj se nám vracela v podobě jednoho vítězství za druhým. Podle mě se i na tu naší hru dalo čas od času koukat, protože jsme předváděli divácky atraktivní hru se spoustou gólů. Souhlasím, že je  velká škoda, že jsme byli ochuzeni o možnost zahrát si Play-off. Hráli jsme výborně a kvůli momentům, jako jsou výhra posledního finálového zápasu vyřazovacích bojů nebo oslavy po titulu, dřete s týmem celý rok. O to jsme sice tuto sezonu přišli, ale s touto sportovní hořkostí se musí teď potýkat  asi každý sportovec.

Oba jste ve statistikách patřili mezi ty nejlepší v lize, Aleš je dokonce celé ovládl. V čem je kouzlo brankářů Engineers?
Aleš:
Dobře se doplňujeme, jak na ledě, tak mimo něj. Výkony jednoho táhnou výkony toho druhého a naopak. Letos nás i dobře nasazovali trenéři, takže jsme věděli dlouho dopředu kdo kdy bude chytat a přizpůsobili jsme si tomu tréninkovou zátěž. Třeba Mašty to vzal ze začátku sezóny tak zodpovědně, že jsem musel chytat já. Ale pak si to vynahradil. Myslím, že oba můžeme být spokojení. Kromě jednoho zápasu jsme celou sezónu podávali vyrovnané výkony, což pomáhalo k sebevědomí týmu a díky tomu jsme měli i my lehčí práci. Dát nám totiž gól ze svého obraného pásma se soupeřům nedařilo, proto jsme byli tak vysoko ve statistikách.
Tomáš:
S Alešem tvoříme dobrou dvojici asi všude, kde se potkáme. Dobré vztahy mezi spoluhráči jsou v kolektivních sportech jeden ze stěžejních faktorů. Samozřejmě vedle fyzické kondice, což se taky ukázalo během sezóny. Jak už zmiňoval Ála, kluci v obraně nám to dost usnadnili, takže řeč není jen o kouzlu brankářů Engineers, ale o kouzlu celého týmu.

Máte nějaké speciální rituály? Přece jenom o brankářích se říka, že jsou "tak trochu jiní".. Co je na tom pravdy?
Aleš:
Během své kariéry jsem měl spoustu rituálů. Zajímavé je, že se většina týkala pití různých druhů nápojů. U mě nejvíc hraje roli psychické rozpoložení, proto jsem se s věkem odnaučil fixovat se na věci, které by mohly ovlivnit moje výkony. Jiní jsme určitě, ale to musíme, jinak bychom se vždycky během hry několikrát zbláznili. 
Tomáš:
Rituálů pár mám. Někdy ve starším dorostu jsem si je osvojil a zůstaly mi do teď. Není to však nic extra zvláštního, týká se to většinou organizací věcí na místě a příprava hole před utkáním. Pro kvalitní výkon je pro mě nejdůležitější psychická pohoda, což máme s Alešem asi stejně. Každý z nás pak ví, jak se do takové pohody dostat.
„Jiní“ brankáři rozhodně jsou, protože spousta lidí nepovažuje za normální nechat na sebe střílet puky lítající přes 100 Km/h. Mně se to však brutálně líbí.

Je mezi vámi vůbec nějaká rivalita? Sledujete statistiky toho druhého? Víte, kde má slabiny?
Aleš:
Rivalita určitě ne, pracujeme jako skvělý tým. Musím říct, že s Maštym jsme se sešli po lidské i sportovní stránce naprosto perfektně. Potkali jsme se už kdysi v Chomutově a už tehdy jsme si rozuměli, i když chytal o kategorii níž, protože je mladší. Jediná slabina, o které s jistotou vím, je ranní vstávání.
Tomáš:
Rivalita ne. Fungujeme skvěle bok po boku, což je v téhle profesi veliká výhoda. Samozřejmě o svých číslech v průběhu sezóny víme, ale čísla nejsou to nejdůležitější. Nejdůležitější je vyhrávat a to se nám daří.
A slabiny? To ranní vstávání u mě sedí, to mi fakt moc nejde.. Aleše znám dlouho a všimnul jsem si, že má občas na tréninku bolesti v kolenech, protože mu někdy trvá dobrých 30 minut, než si poprvé klekne do rozkleku. 

Jak to vidíte příští rok?
Aleš:
Bylo by skvělé, kdyby to mohlo takhle pokračovat, ale už dám prostor mladším.  Věřím, že Tomáš dokončí naší práci a dotáhne náš tým k titulu. Já to pak potáhnu na oslavách.  
Tomáš:
Na další sezónu se už šíleně těším. Soutěž by se měla rozrůst o pár nových týmů, do starých přijdou jistě nové posily a nás čeká výzva obhájit své výkony a znovu zvítězit. Doufám, že nám s tím v domácích zápasech pomůžou fanoušci, jak tomu bylo doposud. Je to skvělý pocit, když se ten mrazák na Bořislavce naplní a fanoušci nám svým fanděním dodávají energii, kterou my pak můžeme přetavit v body. A oslavy..

Já vám tímto děkuji za spolupráci a na závěr tu mám jednu zásadní otázku. Kdo z vás má lepší design? 

Aleš:
Vždycky jsem měl já, ale po letošní sezóně musím přiznat, že to Maštymu s tou novou výstrojí slušelo víc. Vzhledem k tomu, že jsme to do NHL nedotáhli, tak se řídíme filosofií, že brankář musí hlavně dobře vypadat, zbytek je o štěstí.
Tomáš:
Přesně tak, hlavně ať to vypadá dobře na fotkách. Já jsem většinou chytal ve výstroji, kterou jsem po někom zdědil a tak se někdy stávalo, že to všechno dohromady úplně "neštimovalo". Tuhle sezónu jsem si však oblékl výstroj novou, včetně helmy, na kterou jsme si sami vymýšleli design. Všechno si to dohromady celkem sedlo, takže už i já můžu říct, že vypadám maličko jako gólman. Álovi to v bráně taky celkem seklo. Takže v tomhle vyhráváme oba.

Pokud jste rozhovor dočetli až do konce, máme pro vás ještě jeden úkol! Ve stories na našem instagramu najdete anketu navazující na poslední otázku, ve které můžete hlasovat, jestli má ten lepší design Aleš nebo Tomáš :). JE TO NA VÁS!