„S UK Hockey Prague získávám zkušenosti, které bych jinde nenašla,“ říká šéfka týmu

První ročník Univerzitní ligy ledního hokeje je minulostí. Mužstvo UK Hockey Prague jej zakončilo na 5. pozici. Hokej na Univerzitě Karlově má už letitou historii, pro UK Hockey Prague byla tato sezóna úplně první. Z pozice předsedkyně představenstva klubu zhodnotí premiérový ročník jediná žena mezi manažery v Univerzitní lize Míša Příhonská, která nám odkryje, jak nový tým vznikal. Co vše bylo potřeba, aby se mužstvo posouvalo kupředu. A jak se jí řídí banda třiceti chlapů.

Míšo, s týmem máte za sebou první ročník v Univerzitní lize ledního hokeje. Jak bys hodnotila tuto novou soutěž?

Soutěž hodnotím velmi kladně. Hráči mají prostor pokračovat v tom co mají rádi a nekončit kvůli studiu. Jelikož se na podobě Univerzitní ligy podílíme i my, manažeři všech týmů, takže jsme už v létě věděli, že nás čeká hodně práce. Těší mne, že snaha nás všech byla odměněna parádním ročníkem, který vzbudil ohlas u hokejové veřejnosti a bylo o něm skutečně slyšet.

Do ULLH jsi přivedla nový tým UK Hockey Prague. Co předcházelo jeho vzniku a jak se mužstvo skládalo?

Vznik týmu nebyl jednoduchý. O vlastním týmu jsme začali přemýšlet s Alešem Hybnerem a Josefem Vošahlíkem v průběhu června 2019, když jsme se dověděli o české univerzitní lize se záštitou Českého svazu ledního hokeje, ve kterém chyběl zástupce Univerzity Karlovy. Ihned jsme uspořádali schůzku s potenciálními hráči, ze kterých si vykrystalizovala kostra současného týmu. Když si představíte, že soutěž začínala na konci září prvním utkáním proti Engineers Prague, za dva a půl měsíce jsme toho zvládli opravdu hodně. Povinností okolo týmu je opravdu mnoho, od zajištění přestupů hráčů nebo kvalitního streamu z utkání. Ale každý z hráčů, který měl zájem za UK Hockey Prague hrát přidal ruku k dílu a svým způsobem se podílel na fungování mužstva a ohromně nám pomohl.

Jaké to je, šéfovat bandě třiceti chlapů?

Díky korfbalu, což je koedukovaná sportovní hra, ve kterém nastupují muži i ženy v jednom mužstvu, nemám s komunikací s opačným pohlavím žádné problémy. S klukama v týmu je to pohoda. Jsou vcelku hodní. Občas mají sice hloupé narážky, ale to přikládám tomu, že jsou ještě moc mladí a nevybouření. (smích)

Jak bys zhodnotila působení UK Hockey Prague v premiérovém ročníku Univerzitní ligy ledního hokeje?

Začátek byl těžší, než jsme čekali. Když jsme po pár trénincích, nově složeného týmu, nastoupili v prvním utkání proti Engineers Prague a dostali pořádnou lekci. Po tomto utkání jsme na naši adresu zaznamenali pár negativních komentářů, co jsme vlastně za tým a že jsme ostudou. My jsme ale věděli, že se dokážeme poctivou prací zvednout. V průběhu sezony se náš výkon zlepšoval tak, že jsme se stali důstojným soupeřem týmům i z čela tabulky. Dokládají to i výsledky, kterých jsme dosáhli. Například jako první tým jsme nastříleli 10 branek v jednom utkání, vítězství v Českém derby proti BO Ostrava Vítkovice Steel před ohromnou diváckou kulisou nebo vítězství nad HC Masaryk University, jedním z lídrů soutěže. Vyvrcholením bylo, i přes nepřízeň koronavirových omezení s fanoušky, televizní utkání proti Engineers Prague, kde jsme sahali po skvělém výsledku až do závěrečných minut. Tímto týmovým výkonem jsme jistě všem soupeřům dokázali svoji sílu před play-off. Bohužel situace, která nastala se nedala předvídat a my jsme nemohli zabojovat o Pohár Jana Palacha.

Na Fakultě tělesné výchovy a sportu jsi vystudovala s magisterským titulem obor Aktivity podporující zdraví, přesto jsi se vrhla na management hokejového týmu. Byly během sezóny momenty, kdy sis třeba nevěděla rady? A naopak momenty, kdy jste si s týmem řekli, že jste udělali dobrou práci?

Vždy jsem inklinovala k vedení týmu. Už když jsem v mládeži hrála korfbal za tým TKC Děčín mi organizace nebyla cizí. Činnost okolo tým UK beru jako možnost, naučit se spoustu nových věcí a získání zkušeností, které bych jinde nezískala. Když se nám něco nepovede, nic hrozného se neděje. Máme možnost se z chyb ponaučit. Proto bychom chtěli propojit tým se vzdělávacími obory, které se dají aplikovat na náš hokejový tým, aby mohli studenti získávat zkušenosti, které se jim budou hodit později v profesním životě, aniž by jim někdo utrhl hlavu, když se něco nepodaří. Upřímně musím říct, že vlastně začátek sezony byl tím nejtěžším obdobím. Kdy jsme potýkali s nejistotou, zda to, co děláme a vytváříme je správné. Najdou se i tací, kteří nám nevěřili, případně házeli klacky pod nohy. Musím zmínit skvělou podporu manažerů ostatních týmů, vedení soutěže a celého našeho týmu, díky které jsme vše zvládli. Během sezony asi nebyl moment, kdy bych si nevěděla rady. Vždy jsem se mohla opřít o kolegy Pepu s Alešem a společně jsme vše dokázali vyřešit. Nejsilnější moment pro mě byl nástup našeho týmu do prvního utkání, které sice nedopadlo úplně slavně, ale znamenalo, že jsme nejtěžší část sezony zvládli a poskládali tým, se kterým bude moci trenér Aleš Hybner pracovat a vymáčknout z něj maximum. Co mě ohromě těší, je to, že se kluci už těší na příští rok a posílají nám, jak se jim daří ve škole, abychom s nimi pro příští rok počítali. Je to pro mě znamení toho, že jsou v týmu spokojení.

Ve vedení týmu nejsi sama. Kdo tvoří management UK Hockey Prague a máte mezi sebou rozdělené role?

V úzkém manažerském týmu jsou mimo mě ještě Pepa Vošahlík, absolvent UK FTVS, a trenér Aleš Hybner. Každý z nás má své kvality, kterými přispívá k vedení mužstva. Já mám na starost finanční stránku vedení klubu, protože by kluci těžce získané prostředky od partnerů ihned rozfofrovali a to nemohu dopustit. (smích) Vytvářím finanční plán sezony a kontroluji jeho plnění. Pepa pečuje o partnery týmu a hráče. Jeho úkolem je získávání partnerů a vyjednávání podmínek spolupráce. Zároveň se stará o to, aby byli hráči v týmu spokojení a mohli odvádět na ledě stoprocentní výkony. Aleš má na starosti sportovní stránku. Je hlavním trenérem a jeho hlavním úkolem je připravit mužstvo na každé utkání. S tím, jak dokázal Aleš proměnit mužstvo, které začínalo od nuly, jsme velmi spokojení. Na našem týmu si vážím toho, že do toho jdeme všichni na 100% a jsme na stejné vlně asi i proto, že se týmu věnujeme po tom, co skončíme ve vlastní práci čistě dobrovolně z lásky k hokeji. Dále nám pomáhá Radovan Perlác, asi náš největší fanoušek, který je naše pravá ruka a organizace utkání by bez něj nebyla možná. Streamy má na starost Petr Vinecký, také absolvent UK FTVS, který nám na začátku roku vytrhl trn z paty a nabídl profesionální pomoc s živými přenosy. A v neposlední řadě musím poděkovat naší dvorní fotografce Anetě Procházkové, na jejíž fotografie se vždy všichni těšíme.

Myslíš, že vám nasbírané zkušenosti pomohou k tomu, aby byl příští ročník lepší? A jaké máte cíle?

Myslím si, že jsme nabrali hodně důležitých zkušeností ohledně běžného chodu mužstva a budeme se snažit, abychom na první sezonu v ULLH navázali a posunuli náš tým o kousek kupředu. Už teď makáme na příští sezoně. Máme jasnou vizi, kam chceme náš tým směřovat a děláme vše pro to, abychom se k ní co nejdříve přiblížili. Co se týče cílů, chtěli bychom pokračovat ve vzestupné tendenci našich výkonů a pohybovat se na čele tabulky. Dále bychom chtěli uspořádat větší počet velkých utkání a zapojit více studentů do chodu mužstva a propojit tak kompletně studium a sportovní klub na vysoké škole. Už se nemůžu dočkat až sezona začne a celý kolotoč se znovu rozběhne. Na závěr bych chtěla poděkovat všem, kdo se podílel na chodu našeho mužstva a našim partnerům Panattoni Europe, OC Šestka a Coffee and Waffles.