Když mi fanynky začaly vykat, uvědomil jsem si, že je čas skončit, říká nejlepší gólman ligy Aleš Příhoda (ENG)

Kdo je Aleš Příhoda? Na takovou otázku zná odpověď každý v univerzitním hokeji, ale pojďme si to pro jistotu shrnout: Dlouholetá jednička nejen v domácím týmu Engineers Prague, ale také v celé lize. Trojnásobný nejlepší brankář univerzitního hokeje, dvojnásobný nejužitečnější hráč sezóny, osobnost pražského celku nejen na ledě, ale i mimo něj. Skutečný inženýr (Ing.), vedoucí Laboratoře robotické rehabilitace na ČVUT a… byli bychom tu do rána. Právě s tímto mužem mnoha tváří si nyní můžete přečíst rozhovor (nejen) o jeho poslední sezóně univerzitní kariéry.

Aleši, tvá poslední sezóna v Engineers sice dopadla pro tým nejlépe v historii, ale závěrečné pražské derby i oslavy zkomplikovala nastalá situace. Mrzí Tě to asi hodně, viď?

Mrzí mě to zejména kvůli tomu, že poslední zápas v univerzitní kariéře jsem nestrávil na ledě, ale řešil jsem organizační věci ohledně televizního přenosu oblečený do obleku místo do výstroje. Každý hokejista si přeje, aby konec jeho kariéry skončil zvednutím poháru nad hlavu po posledním vyhraném zápase. Byla by to pro mě sladká tečka. Každopádně odcházím na pomyslném vrcholu, i když to nebylo na ledě.

Když se podíváme na průběh sezóny – Engineers drželi vlny výher, které kazila hlavně Masaryčka. I tu se pak se nakonec podařilo zdolat a ovládnout první místo. Ty jsi se navíc dostal do All stars týmu ligy. Jaký byl pro tebe nejlepší moment?

Výhry jsou super. Výhry nad silnými soupeři ještě lepší. Ale to nejhezčí na univerzitním hokeji je být součást toho kolektivu, užívat si každý společný den. Všechny výhry jsou jen malou částí toho, co se v univerzitním hokeji děje.

Kdyby se Bitva o Prahu v Edenu odehrála tak, jak měla, tedy s dvěma tisíci fanoušky, byla by právě ona tím nej zážitkem? Mohou se fanoušci těšit na pražské derby i v další sezóně?

Určitě! To by mi ani nevadilo, že nechytám. A nejen, že se bude konat Bitva o Prahu, ale budou se konat i další velké akce. Všechny plány budeme postupně odtajňovat během léta, takže se je určitě na co těšit! Přípravy na další sezónu jsou už v plném proudu.

Jak se dá vůbec zvládnout kombinace tréninků, zápasů, školy, praxí, potažmo práce a dalšího osobního volného času? To musí být člověk superman…

Vždy se mě na to lidi ptají… Postupem času jsem se naučil dobrý time management. Nejvíc mě rozčilují lidi, kteří říkají, že na něco nemají čas, obzvlášť, když je jejich jedinou povinností třeba jen škola. Osobně si myslím, že si určuju dobře priority, nic dlouho neodkládám, pracuji i o víkendech a po nocích, abych dohnal čas, který věnuji, (věnoval jsem) hokeji. Jít si zahrát je pro mě za odměnu.

Podle zákulisních informací ale vím, že fanoušci o tebe na zápasech tak úplně nepřijdou ani v následující sezoně.…

Ještě jsem na další dva roky zvolen prezidentem klubu, takže u Engineers zůstávám v manažerské pozici. Tím, že už nebudu hrát, se mi uvolní ruce, abych mohl věnovat víc energie do rozvoje klubu.

Nicméně můžeš být pyšný na to, co jste s klukama z bývalé Techniky a současných Engineers Prague dokázali. Kam bys chtěl, aby se celý koncept posunul dál?

Možné je cokoliv, což si dokazujeme každou sezónu. Když jsme před pěti lety přebírali Techniku, scházeli jsme se na zápasy v jedenácti a byli jsme rádi, že máme stejné dresy. Drtivou většinu věcí jsme si platili sami. Dnešní hráči si tohle už ani neumí představit. Rozdíl v klubu je diametrální, už jen v tom, kolik lidí se o to celé stará, jaké jsou stanovené podmínky, jak se trénuje, počet fanoušků na zápasech… Vidím to jako včera, když jsme odehráli sezónu s jedním tréninkem za rok. Dnes hrajeme univerzitní ligu, kterou snad zná půlka hokejové společnosti u nás a hrajeme zápasy v přímém přenosu v České televizi. Je to takový malý zázrak!

Je vůbec něco, za co bys Engineers vyměnil?

Nedávno jsem nad tím přemýšlel a uvědomil jsem si, jak hrozně mi univerzitní hokej změnil život. Z Extraligy jsem se po zranění dostal během dvou let až do druhé ligy, kde jsem se zklamal hokejovým prostředím a už jsem hokej nikdy hrát nechtěl. Šel jsem radši studovat a začal nový život... A pak se to stalo. Oslovili mě z univerzitního hokejového týmu. Parta kluků, kteří mě do toho vtáhli a nakonec jsem si změnil i zaměření studia jen proto, abych mohl zůstat na ČVUT a hrát za Techniku/Engineers. Vlastně jsem i kvůli tomu začal studovat doktorát na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT, abych mohl zůstat u Engineers. Je to kus mého já a neměnil bych!

Když budu trochu nostalgická, co ti bude nejvíc chybět?

Asi to, že jdu po vyhraném zápase s kamarády na pivo. To už mi chybělo letos, protože když jsme vyhráli a šli na večeři, tak jsem za zády slyšel: “Dobrý den, pane inženýre. Dostaneme zítra áčko za to, jak jsme fandili?”, byly tam moje studentky.

Možná ne všichni vědí, že studuješ na své Alma mater doktorát a zároveň na ČVUT vyučuješ. Baví tě to? Vidíš v tom své budoucí poslání?

Ohromně mě to baví. Doktorát bych ani dělat nemusel, ale dělám ho proto, že jsem dostal skvělou příležitost vést Laboratoř robotické rehabilitace, nadchl jsem se proto a učení studentů fyzioterapie mě baví. Možná i to je můj problém - pro něco se nadchnu, moc neumím říkat ne a nakonec dělám tři zaměstnání a do toho hokej.

Máš nějaký zatím nesplněný tajný sen?

Nijak nelpím na malichernostech. A to, co jsem zatím chtěl, tak jsem si splnil!

Je něco, co tě v rámci univerzitní kariéry mrzí, co bys udělal jinak?

Nejvíc mě mrzí, že jsem s klukama loni neodjel na Světový pohár do Číny. Chtěl jsem se pořádně připravit na státnice a byl jsem kvůli play off ve skluzu s diplomkou, a tak jsem neletěl. Zpětně mě to hrozně mrzelo, že jsem to s nimi nemohl zažít. Ani ne kvůli Číně jako takové, ale kvůli společným zážitkům, které jsem pak slyšel z vyprávění. Je to jedna z mála akcí, které jsem se neúčastnil. I když jsem „vyměnil“ zážitky za inženýrský titul, tak mě to trochu mrzí.

A taková obligátní poslední otázka pro končící hvězdy. Dal by sis to všechno ještě jednou?

Dal bych si to celé znova a déle, klidně na deset let. Jen bez toho studia a klidně i bez té dřiny. Akorát si nejsem jistý, jestli bych to přežil (směje se). 

Děkujeme za rozhovor!

Sledujte Engineers na Facebooku a Instagramu, již brzy začneme s představením novinek pro nadcházející sezónu a rozhodně se máte na co těšit! 

Fotogalerie