Nová sezóna už je tady a s ní spoustu novinek, se kterými vás seznámíme. V první řadě si představíme nové hráče, kteří budou tento rok oblékat akademický dres.
První posilou Akademiků je Matěj Gažík, který přišel z Tachova studovat Podnikovou ekonomiku a management. Očekává hlavně dobrou partu a spoustu zábavy. Dalším hráčem je Jan Kanický, který působil v Kadani a zahrál si dokonce Chance ligu. Do Plzně se vydal studovat práva a spojit studium s hokejem je přesně to, co hledal. Gustav Poncar si vyzkoušel působení v německých týmech jako EHC Bayreuth Tigers a EHC Regensburg. Z českých týmů pak třeba HC Tachov. Studuje fakultu strojní a teší se na přátelský kolektiv, který ho jistě čeká. Jako dalšího si představíme Jana Šperla. Honza hrál v Klatovech a teď studuje pedagogickou fakultu a těší se na zábavu, které si určitě užije víc než dost. Posledním hráčem, který si nově oblékne akademický dres je Jakub Šucha, který přesídlil z HC Meteor Třemošná. Studuje tělocvik na pedagogické fakultě a těší se také na dobrou partu v kabině a hokejové zážitky, kterých bude jistě požehnáno.
A jak se vlastně kluci stali členy týmu? Na začátku srpna se v CCM Areně Plzeň konal tryout, na kterém se rozhodovalo o tom, kdo z nováčků bude moct hrát v dresu Akademiků. Po informativním meetingu následovala společná rozcvička a příprava na tryout. Samotná hra ukázala, kde mají hráči své silné a slabé stránky. Podle těch pak nastal verdikt o přijetí či nepřijetí. Nebylo to vůbec jednoduché, ale nakonec jsme zvládli všechny kusy skládačky spojit a dát dohromady tým, který nás bude reprezentovat v letošní sezóně.
Kromě přivítání nových členů jsme se také loučili s těmi “starými”. Tým po loňské sezóně opustilo jen velmi málo hráčů. Ze stálých hráčů v týmu skončil Miloš Franta a Adam Hájek, které cesta jejich života zavedla mimo akademické prostředí. Z klatovských posil si v akademickém dresu už nezahraje Mgr. Jakub Slavík, který úspěšně dostudoval Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni a jeho role hráče se změnila na roli učitele a hlavního trenéra druhé třídy HC Meteor Třemošná. Kubovi moc gratulujeme a všem klukům přejeme, aby jejich životy byly přesně takové, jaké si je budou přát.
Abychom vyzkoušeli naše nové koně, odehráli jsme řadu přípravných utkání, a to jak s kolegy z Univerzitního hokeje, tak jsme vyzvali druholigový Cheb. Výsledky těchto utkání nejsou sice ideální, ale nutno říct, že se tým z Budějovic vyzbrojil hráči z druhé ligy a Cheb sám druhou ligu hraje, takže pro nás byly tyto první zápasy opravdu náročné. Přes výsledky těchto zápasů musíme říct, že jsme s výkonem týmu spokojeni. Zápasy nebyly jednostranné, hráči ukázali nemálo hezkých hokejových akcí a rozhodně pro nás byly velkou zkušeností. Dali jsme na stejný model přípravy jako minulou sezónu, a ačkoliv nám covid-19 nadělil tříměsíční „dovolenou”, nezaháleli jsme. Nějakou dobu musela být příprava hráčů individuální, ale hned jak to bylo možné, vrhli jsme se na zpátky na led. Od začátku srpna začaly tréninky 3x týdně na ledě i mimo led. Po vynucené pauze kondička trošku upadla, ale dělali jsme vše proto, aby se vše vrátilo do normálních kolejí. Od září jsme se více zaměřovali na herní situace, systém hry a k tomu se přidala přátelská utkání jednou až dvakrát týdně.
„Letos mám z týmu opravdu dobrý pocit. S kolegou Janem Setikovským máme k dispozici pět lajn a tím pádem bude v týmu zdravá konkurence, která bude hráče hnát dopředu. K tomu máme ještě tři skvělé brankáře, na které se můžeme vždycky spolehnout. Tím, že mužstvo zůstalo po loňské sezóně pohromadě, a ještě se doplnilo o nové hráče, můžeme detailněji pracovat na systému hry a být větší hrozbou pro soupeře. Sice momentálně nemáme hráče z druhé ligy, ale o to víc jsou naši hráči houževnatí, pracovití a pokorní. Tomuhle týmu opravdu věřím, stojím za ním a vím, že i celý tým bude stát za mnou. Budeme se rvát o každý bod sezóny, jak jen to bude v silách nás všech.” Těmito slovy shrnul hlavní trenér Tomáš Ceperko svůj pohled na tým a na nadcházející sezónu. I přes složitou situaci se nám podařilo udržet všechny stávající partnery a přivést dokonce i jednoho nového. Chtěli bychom poděkovat všem, kteří se i v této době rozhodnou podpořit myšlenku univerzitního hokeje v Plzni. Dokazuje to, že to, co děláme, není zbytečné. Momentálně intenzivně pracujeme také na prohloubení spolupráce se Západočeskou univerzitou, abychom našim hráčům dokázali vytvořit prvotřídní podmínky, kvůli kterým se budou chtít stát členy našeho týmu. Je to na dobré cestě a věříme, že už letos uvidíme první výsledky.
Rozhovor s generálním manažerem Davidem Prachařem
V roli generálního manažera jste poprvé, jak se realita působení ve funkci shoduje s Vaším očekáváním?
Tak mojí výhodou je, že mě Filip Malota k tomu vychovával prakticky od první chvíle, co jsem se k němu nastěhoval. Na začátku to byly takové ty klasické triviální úkol, ale postupem času mě Filip zapojoval více a více a já mu mohl koukat pod ruce. Na krátkou dobu jsem se díky Filipovi stal i sekretářem Univerzitní ligy ledního hokeje, což je zkušenost, ze které těžím i jako manažer. V loňské sezóně jsem se v Akademicích přesunul na pozici kapitána a sekretáře, kde jsem získal další zkušenosti s řízením klub a letos jsem posunul na pozici generálního manažera. Očekávání jsem tedy žádná neměl, protože jsem si prošel postupně celou hierarchií, a to si myslím, že je hrozně důležité. Člověk pak ví, jaké to mají lidé, kteří pomáhají a dělají to samé, co jsem dřív dělal já sám.
Kromě této pozice stále hrajete v týmu, jak těžké je skloubit roli v kabině s rolí generálního manažera?
Ano, to je pravda. Jsem jediný manažer, který je ještě hráčem “svého” klubu. Je to výhoda, kterou ostatní týmy nemají. Když jste součástí toho týmu, tak přesně víte, co se děje nebo co je v kabině potřeba, a to je věc k nezaplacení. Samozřejmě není jednoduché skloubit školu, hraní hokeje a práci kolem hokeje. Naštěstí mám kolem sebe ty správné lidi, kteří mi s tím pomáhají. Sice musí člověk občas říct nějaké věci x krát, ale to už je riziko povolání.
Jak vás v této roli přijali hráči týmu?
Hráči si nemůžou stěžovat. (Smích) Kluci to samozřejmě berou. Neřeší, jestli jsem kapitán nebo generální manažer, protože se nic nezměnilo. Máme v kabině skvělou partu, která drží při sobě a navzájem si pomáháme. Kluci taky moc dobře ví, že za mnou přijít se vším úplně stejně, jako tomu bylo loni. Jak říkám, nic se nezměnilo. Jsme jedna velká Akarodina.
Co je cílem Akademiků pro následující sezónu a jaké jsou cíle pro další roky?
Cíle jsou jasné. Chceme překonat minulou sezónu, kde jsme skončili na čtvrtém místě. Náš trenér pro to dělá možné i nemožné, a my doufáme, že budeme stejnou hrozbou, kterou jsme byli v druhé části loňské sezóny.
Cíle pro další roky jsou podobné. Chceme vychovávat inteligentní hráče, kluky, kteří to v životě jednou dotáhnou daleko, budou vzpomínat na Akademiky a univerzitní hokej, být dále součástí ULLH a pokusit se z tohoto slibného projektu vybudovat to, co funguje v zámoří a v neposlední řadě bychom si samozřejmě také chtěli sáhnout na Palachův pohár.
Jak se tým změnil oproti loňské sezóně?
Výhodou našeho týmu je, že je tvořen poměrně mladými hráči, se kterými můžeme dlouhodobě pracovat. Nebál bych se říct, že máme nejnižší věkový průměr v ULLH. Tudíž změny nejsou nijak závratné, ale naopak spíše kosmetické. Beru to jako naši výhodu, protože máme kostru z loňské sezóny, ke které se přidalo pár nových hráčů. Jak si to všechno sedne zjistíme 30. 9., kdy máme náš první zápas s BO Ostrava, na který se všichni moc těšíme.
Rozhovor s brankářem Jakubem Frčkem
Ahoj, Kubo, v Akademicích začínáš už pátou sezónu, jak moc se ve tvých očích změnil univerzitní hokej?
To je pravda, už začínám svou pátou sezónu a musím říct, že největší změna nastala před rokem, kdy došlo k vytvoření vlastní české univerzitní ligy. Její velká výhoda je to, že už nemusíme na zápasy cestovat tak daleko, a tak dlouho, a že se dají zápasy sledovat v živém přenosu. Jinak si myslím, že úroveň se moc nezměnila. I když je pravda, že víc trénujeme a hokej se bere víc profi, i když do nějaké profi úrovně máme daleko, co se týče podmínek zázemí, trénování, servisu pro tým a tak. Trochu mě to mrzí, ale jinak si myslím, že univerzitní hokej se za ty roky nezměnil a já si to chci hlavně užívat.
Studuješ na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, jak moc ses jako budoucí doktor zapojil do systému v koronavirové krizi?
Koronavirovou situaci jsem využil hlavně na učení se na zkoušky. Naštěstí se nenaplnila kapacita nemocnic a nebylo potřeba tolik mediků na výpomoc. Kdyby bylo třeba, byl bych připraven jít pomoct. Jinak jednou bych se chtěl věnovat chirurgickému oboru, a tak jsem volný čas věnoval i praxím na operačním sále.
Jak vycházíš s ostatními golmany - Jirkou Černým a Jonášem Štěkrem?
S klukama máme určitě dobrý vztah, umíme si vzájemně vyhovět a podpořit se. Doufám, že stejné pocity mají i kluci a nejen já (smích). Ale můžu říct, že takové parťáky bych jinde hledal těžko.
V minulých letech jsi byl jasnou jedničkou týmu. Myslíš, že letos bude těžší se dostat do brány?
Myslím, že letos nebude vůbec jednoduché se do brankoviště dostat. Řekl bych, že jsme všichni šikovní, ale uvidíme, komu se bude v sezóně nejvíc dařit a bude chytat nejlépe. Věřím, že si zachytáme všichni.
Jak vidíš partu v týmu pro letošní sezónu?
Partu máme určitě dobrou. Hodně kluků zůstalo z loňské sezóny a nováčci podle mě do naší party zapadli bez problému. Doufám, že tedy bude celý tým po celou sezónu v dobré náladě a snad k ještě lepší náladě pomohou i nějaké výhry v soutěži.