Kanadský stážista Ryder McRae: Hokej v Česku? Skvělí fanoušci a levné pivo!

Předčasný konec loňského ročníku mimo jiné hodně mrzel také Rydera McRaeho, který v týmu Univerzity Palackého působil jako stážista, přičemž do Česka v rámci svého studia sportovního managementu zamířil až z daleké Kanady. „Na to, že je univerzitní liga v Česku nová, je na velice dobré úrovni,“ nešetřil chválou při porovnávání českého a kanadského vysokoškolského hokeje.

Mohl by ses na úvod trochu představit? Z které části Kanady pocházíš, co a kde studuješ, v jakém jsi ročníku…?

Pocházím z Victorie v Britské Kolumbii, což je na úplném západě Kanady. Studuji sportovní management na Comosun College ve Victorii. Tři roky jsem si dával pauzu od školy kvůli práci, poté jsem se ale vrátil, abych svůj poslední semestr dokončil v České republice.

Co konkrétně zahrnuje tvé studium?

Na sportovním managementu máme různé kurzy zahrnující především ekonomii se sportovním zaměřením, fitness, koučování a kineziologii (věda o mechanických zákonitostech pohybového ústrojí člověka, pozn. red.).

V rámci své stáže ses zapojil do fungování českého univerzitního týmu HC Univerzita Palackého. Jak se vůbec k takové stáži dostal? Z Kanady do České republiky je to přeci jen trochu z ruky.

Poté, co jsem se rozhodl, že chci jet do Česka, jsem začal hledat nějakou stáž s mým výměnným koordinátorem z Univerzity Palackého. Dostal jsem kontakt na zástupce sportovní organizace v Olomouci, komunikace byla však obtížná kvůli jazykové bariéře. Nakonec jsem nahlédnutím do kalendáře akcí školy zjistil, že má univerzita hokejový tým. Přišlo mi, že by to mohla být zajímavá a hodnotná zkušenost. Dostal jsem se do kontaktu s Dominikem Pudelkou (předsedou týmu) a zbytek už je historie.

Jaká přesně byla tvá role v univerzitním mužstvu?

To se těžko popisuje. Byl jsem tam prostě od toho, abych pomáhal, kde bylo zrovna potřeba. Zkrátka jsem dělal pořád něco jiného.

Jak dlouho tvá stáž vlastně trvala?

Kvůli koronaviru trvala zhruba jen jeden měsíc. Stáž se mi přerušila dřív, než mi to mohlo pořádně něco dát. Na začátku jsem především budoval vztah s Dominikem a učil se všechno o organizaci a jednotlivých rolích v managementu. Poté přišla na řadu pomoc s organizací zápasu, jenže jsem k tomu de facto nedostal šanci, protože ročník byl přerušen. Také jsem pracoval na tom, jak dostat více fanoušků na hokej, mé nápady se ale naneštěstí už nestihly provést v praxi.

Pro Kanaďana to možná bude trochu zbytečná otázka, ale jaký máš vztah k hokeji?

S hokejem vlastně nemám až takové zkušenosti, pokud nepočítám jeho sledování v televizi. Žiji v nejteplejší části Kanady na ostrově, kde sněží jen výjimečně. Můžeme tak provozovat venkovní sporty, jako třeba ragby nebo fotbal, po celý rok. Hokej je ale každopádně hegemon, co se sportu v Kanadě týče, a tato práce mě velmi zajímala, protože jsem se chtěl dozvědět víc o operacích v hokejovém klubu.

V Severní Americe je hokej na vysokých školách klíčovou součástí při výchově hráčů. V České republice je univerzitní soutěž teprve v plenkách, jaký je tvůj pohled na koncept univerzitní ligy v Česku?

Univerzitní sport je v Kanadě o dost více v popředí než v Česku. Hokej ale do této oblasti, na rozdíl od USA, přímo nespadá, a často se jedná o týmy podobné těm místním. V Kanadě je spoustu juniorských klubů, kam se talentovaní mladí hráči koncentrují mnohem více než do univerzitních celků. V jiných sportech je ovšem varianta vysokoškolského mužstva pro prospekta nejlepší volbou.

Jak by si tedy místní univerzitní kluby stály v porovnání s těmi kanadskými?

Olomoucký univerzitní tým je lépe organizovaný jak průměrná vysokoškolská družstva v Kanadě. Byl jsem velmi ohromen, jak klub funguje. Komunikace přes sociální sítě a vše ostatní bylo velmi profesionální i přes velmi omezené zdroje. Myslím si, že česká univerzitní liga bude stále růst, a že na to, že je to něco nového, je na velmi dobré úrovni.

Co říkáš na české hokejové fanoušky?

Čeští fanoušci jsou velmi živí a vášniví. Kanaďané sice s nimi ten zápal pro hokej sdílí, jsou ovšem zdrženlivější. Ochranka na utkání může člověku udělit varování nebo ho přímo vykázat z tribuny, pokud by byl hodně bláznivý nebo opilý. Naši diváci jsou prostě více konzervativní. Navíc máme jiné zvyky, pokud jde o alkohol. Pivo na hokeji v Kanadě stojí zhruba 200 korun českých, což jsou v Olomouci tři čtyři půllitry.

Stihl jsi v rámci svého pobytu v Česku navštívit i zápas nejvyšší hokejové soutěže? Pokud ano, jak se ti místní hokej líbil?

Ano, stihl! Úroveň hry byla srovnatelná se zápasy našich Victoria Royals, kteří hrají WHL (Western Hoceky League, jedna ze tří hlavních juniorských soutěží v Kanadě, pozn. red.). V Olomouci taky bylo zhruba stejně diváků. Zázemí je asi trochu lepší u nás ve Victorii, ale příjemnějším zážitkem pro mě bylo utkání HC Olomouc díky skvělým fanouškům a levnému pivu.

V Česku jsi nakonec nestrávil tolik času, kolik jsi měl. Přesto, jak sis tamní pobyt užil? Kde jsi vůbec bydlel?

Pobyt v Olomouc jsem si opravdu užil. Bydlel jsem na kolejích v Neředíně. Sdílení pokoje s člověkem a být s tolika lidmi na jednom místě byla pro mě nová zkušenost, ale zvykl jsem si na to. Bylo super potkat se s dalšími výměnnými studenty a samozřejmě i s těmi českými. Opravdu rád budu vzpomínat na prozkoumávání všech restaurací a barů v Olomouci a také na zdejší úžasnou architekturu.

Když upustíme od hokeje a stáže, stihl jsi v Česku navštívit nějaká zajímavá místa?

Olomouc byla skvělým vztyčným bodem pro cestování. Mohl jsem celkem snadno odjet na víkend na Slovensko, do Maďarska či Německa. Spoustu času jsem také strávil v Praze a bylo to skvělé. Hodně jsem chtěl navštívit Kutnou Horu a Karlovy Vary, jenže jsem to nestihl, takže se budu muset do České republiky vrátit.

Tvůj pobyt nakonec předčasně skončil kvůli koronaviru. Jak jsi tenkrát situaci prožíval a jak byl složitý návrat do Kanady?

Ten březen v Česku byl šílený. Všechno se to seběhlo hrozně rychle a život se otočil o sto osmdesát stupňů během jednoho dne. Vzhledem k situaci, přerušení hokejové sezóny a prezenční výuky, jsem učinil těžké rozhodnutí vrátit se domů. Byl jsem velmi zklamaný, nechtěl jsem strávit měsíce zavřený na koleji s tolika lidmi na malém místě, obzvlášť když mi přišlo, že někteří studenti byli celkem nezodpovědní v dodržování preventivních opatření. Jsem rád, že se mi podařilo dostat se rychle do Kanady.

Co ti celkově pobyt v České republice přinesl?

Naučil jsem se hodně o české kultuře a naučil se jí rychle přizpůsobit. Navíc jsem se setkal a učil se od spoustu dalších výměnných studentů z celého světa. Určitě Česko znovu navštívím, abych si mohl opět užít Plzeň a Kozla (úsměv).

Autor: Jonáš Majtyka