Přesunout nahoru
po 9. 8. 2021, 18:00
RUP
HCUP
st 11. 8. 2021, 19:30
AKA
ENG
st 11. 8. 2021, 19:40
CAV
RUP
so 14. 8. 2021, 14:30
UKP
BDB
so 14. 8. 2021, 17:30
ENG
NWU
ne 15. 8. 2021, 12:00
BOO
RUP
ne 15. 8. 2021, 17:00
HCUP
MUNI
po 16. 8. 2021, 11:45
BDB
ENG
po 16. 8. 2021, 16:15
NWU
AKA
st 18. 8. 2021, 15:00
AKA
UKP
st 18. 8. 2021, 18:00
BOO
HCUP
čt 19. 8. 2021, 15:00
MUNI
CAV

Duální kariéru by měli sportovci znát už od malička, tvrdí člen HCUP a zakladatel univerzitního inline hokejového týmu Jan Matuška

Olomoucký univerzitní tým si jeho hráči jen stěží dokážou představit bez Jana Matušky, který je jeho součástí od počátku. V sezóně 2018/2019 jsme ho ale na ledě coby útočníka viděli naposledy. I přesto je však nepostradatelným členem i mimo mantinely a celkově pomáhá k rozvoji sportovního ducha na Univerzitě Palackého. Třeba tím, že založil inline hokejový tým nebo obecným šířením myšlenky o propojení vzdělání a sportu.

V týmu jsi začínal jako hráč, kvůli zranění jsi teď už členem realizačního týmu. Co se stalo?

Nevyhnula se mi zranění. Mám třikrát operované levé koleno, osm šroubů v pravém kotníku, no, více to asi nemá cenu komentovat… (smích) Bylo toho dost, ale snad už jsem si všechny zranění vybral.

Vrátíš se ještě někdy na led?

Na led bych se vrátil velmi rád, o tom žádná, snad bude ještě příležitost. Teď se především snažím dostat ze všech zranění, tak abych mohl zase na sto procent sportovat a dokončit školu, protože na Fakultě tělesné kultury potřebujete být po celou dobu studia zdraví. V tom je naše fakulta nekompromisní.

Jakou máš v realizačním týmu pozici a co je tvojí úlohou?

Mám pozici vedoucího týmu. Jezdím s klukama na zápasy, na nichž řeším organizační věci tak, aby kluci měli vše připravené a mohli se soustředit pouze na zápas. Znamená to, že jsem pravá ruka našeho generálního manažera a taky sportovního manažera. Když je cokoliv potřeba, řeším to na místě, ale má práce spočívá i v komunikaci mezi hráči a vedením týmu.

Jak ty, a i ostatní hráči HCUP aktuálně tento dlouhý výpadek z hokeje a sportu obecně vnímáte?

Pro mě osobně je to velmi svazující. Rád sportuji a musím pořád něco dělat – ať už je to kolo, běh nebo plavání. Je mi to jedno, ale nevydržím sedět doma u Netflixu. Celkově je to už hrozně dlouhé, nejenom pro nás hokejisty HCUP. My už máme každý priority trochu jinde. Tady to vnímám spíš skrze mladé sportovce, kteří na rok vypadli z toho sportovního kolotoče, ani nechci domýšlet jaké to bude mít v budoucnu následky. Je to velká – nejenom – sportovní krize. Tím bych to asi uzavřel.

K Univerzitě Palackého máš blízko, studuješ dva magisterské obory a poté chceš jít na doktorát. Kde se vidíš v budoucnu po dostudování?

Dobrá otázka (smích). Ano, je to tak, studuji dva magisterské obory a do budoucna bych chtěl jít na doktorát, dává mi to smysl. A co po dostudování? Kdo ví, jak to vlastně bude. Osobně bych rád zůstal na naší alma mater, učil, dělal vlastní výzkumy, a především bych chtěl pomáhat sportovcům. Trochu změnit jejich pohled na sport. Je velmi hezké snít o kariéře profesionálního sportovce, ale pak přijde zranění a co dál? Na tomto rozcestí stálo už mnoho velmi nadějných sportovců. Myslím si, že člověk by měl mít vždy i plán B. Mluvím z vlastní zkušenosti. Ne že bych měl ambice na NHL nebo extraligu, ale škola a sport mohou jít ruku v ruce. Duální kariéra je to, co by sportovci měli znát už od malička. Sport je krásný, ale má i svá úskalí.

Mimo jiné jsi na UP založil hokejový inlinový tým. Co tě k tomu vedlo?

Ta iniciativa přišla někdy v prváku. Inline hokej je pro mě srdeční záležitost a řekl jsem si: Proč ne? Zjistil jsem si potřebné informace od Mgr. Petra Reicha, PhD. (poz. red. prezident SKUP) a v rámci SKUP jsme založili oddíl inline hokeje. Když můžeme mít hokejový univerzitní tým, proč ne i ten inline hokejový? Zeptal jsem se svých tehdejších spoluhráčů a překvapivě dost jich souhlasilo a tým byl rázem na světě. Také je zajímavé, že se jedná o jeden z prvních, ne-li úplně první, čistě univerzitní inline hokejový tým v Evropě. A i ve světě jich je jako šafránu.

Jak moc je velký rozdíl mezi ledním a inline hokejem? Na co je nejtěžší si při přechodu z ledu na kolečkové brusle zvyknout?

Rozdíl tam je, nedokážu to ale objektivně posoudit, hraji to už tak dlouho, že mi to ani nepřijde. Rozdíl je především v pravidlech. Ve zkratce – hraje se čtyři na čtyři, ofsajd je na červené čáře a styl hry je diametrálně jiný. V inline hokeji jde především o to držet puk a situaci si vytvořit. Přirovnal bych to k prodloužení v hokeji. Nejtěžší bývá pro kluky zvyknout si na to, že není potřeba spěchat do útoku, ale spíš čekat na tu správnou příležitost, nebo chybu soupeře. A v začátcích bývá problém i v tom proklatém brždění… (smích) To našeho kapitána budí ze spaní do dnes.

V uplynulé sezóně jste se v 1. lize skupiny východ O Pohár ČAILH umístili na druhé příčce. Týmu se tedy daří? Jaké má ambice?

Je velmi těžké říct, jestli se nám daří. Snažíme se vyhrávat a rok od roku je náš výkon lepší. Máme skvělou partu a kluků stálé přibývá. Dokonce je nás už tolik, že poskládáme A i B tým. Takže se nám vlastně asi daří. Pro mě osobně je totiž nejvíc to, že jsem k inline hokeji přivedl kluky, které to chytlo stejně, jako mě v deseti letech. No a když se ptáš na ty ambice, tak třeba jednou budeme vychovávat svou vlastní mládež, budeme hrát proti jiným českým univerzitám, anebo proti top českým týmům v extralize inline hokeje. Kdo ví…

FOTO: Petr Zatloukal