Zaskočilo mě, jakou má liga úroveň, říká nováček UK Daniel Piskač

Dalším hráčem, kterého vám z týmu UK Hockey Prague představíme, je nováček na soupisce Daniel Piskač, odchovanec jihlavské Dukly, za kterou si zahrál i několik utkání v Chance lize. Daniel se okamžitě zařadil mezi lídry obranných řad mužstva. Dokonce se během svého krátkého působení probojoval i do výběru Univerzitní ligy v přípravě na zimní univerziádu.

Dane, jsi nováčkem v mužstvu UK Hockey Prague, jak se ti zatím líbí v týmu karlovky?

Co zatím můžu říct tak je to super. S klukama jsme si v kabině všichni sedli a máme velice dobrý kolektiv. Tým je kvalitní a navíc jsou to super kluci, kteří jsou mi nápomocni ohledně školy a čehokoliv co potřebuju. Je super, že se mám, na koho se obrátit, kdo mi poradí, jak to ve škole chodí. Přechod na vysokou školu mi to velmi usnadnilo.

Už jsi nastoupil do několika utkání ULLH. Co zatím říkáš na univerzitní hokej?

Zaskočilo mě, jakou to má úroveň. Co jsem předtím slyšel, tak byla univerzitní liga velmi podceňována. Ale, opak je pravdou. Hokej je rychlý a tvrdý, někteří kluci jsou opravdu šikovní. A když se tohle vše spojí, jsou to potom velmi pěkné a kvalitní zápasy. Zatím mě to moc baví.

Jsi odchovancem Dukly Jihlava, kde jsi naposledy hrál za juniorku. Dá se univerzitní liga podle tebe porovnávat s juniorskou ligou akademií?

Co se týče rychlosti tak ano, ale přijde mi, že tady jsou kluci už šikovnější, dokážou si dát pěkné přihrávky a celá hra je tvrdší. Chvilku jsem se musel s kvalitou soutěže srovnávat, ale zápas od zápasu se cítím lépe.

Ale, nakoukl jsi i do Chance ligy. To už je trochu jiná úroveň, že?

Ano, tam už každý tým má svůj systém. Ten hokej je zase individuálními schopnostmi úplně někde jinde, je silovější a má už parametry které člověk od dospělého hokeje očekává. Univerzitní liga to nahrazuje rychlostí a dravostí, se kterou tady hráči hrají.

Za áčko Dukly jsi dokázal i bodovat. To muselo být drahé?

Naštěstí se to celé nějak promlčelo, takže peněženka neplakala. (smích)

Nakonec jsi se rozhodl jít cestou vzdělání. Nastoupil jsi na Fakultu tělesné výchovy a sportu. Proč jsi se rozhodl právě pro tuto fakultu Univerzity Karlovy?

Protože ke sportu mám blízko už od dětství. Navíc jsem byl vždy ten co radši trávil čas na hokeji než ve škole, takže jsem hledal něco, co mi bude ten sport dávat pořád. Není to však tak, že bych se vůbec nemusel učit, zrovna včera jsme s klukama na koleji probírali biochemii. Spíš je to myšleno tak, že i když jsem ve škole, tak jsem rád, že máme třeba cvičení z atletiky, plavání nebo míčových sportech a pořád můžu sportovat.

Jak to zatím probíhá ve škole? Už jsi měl všechny předměty a s kterým myslíš, že budeš mít největší problémy?

Ve škole to zatím jde dobře. Předměty jsem měl už všechny a takovým strašákem bude asi anatomie a biochemie. Z těch mám respekt. Ale uvidím. Jsme teprve na začátku, snad si k tomu najdu cestu. (smích)

Co holky ve škole? Už jsi je omrknul?

Jelikož jsem byl i na zacvičováku, tak jsem už tak trochu koukal a seznamoval se. Ale, problém je že, většinu přednášek mámě stále online, takže zbývá čas na bližší seznamování pouze na cvičeních nebo na kurtech u fakulty. Tam to seznamování jde asi nejlíp. (smích)

Nově jsi se připojil k trenérskému týmu Elite Hockey hlavního trenéra Aleš Hybnera. Vypadá to, že jsi udělal na trenéra dojem. Jak se ti s Alešem spolupracuje?

U Aleše v akademii je to super. Jsem za to vděčný, jelikož bych se chtěl v budoucnu sám něčemu takovému věnovat na Vysočině, odkud pocházím. Navíc je tam super parta. Aleš připravuje pro hráče opravdu výborná cvičení a zkušenosti které tam každý trénink čerpám jen tak někde nenajdu.

Aleš se zaměřuje na individuální dovednosti. Jak to zvládáš? Přeci jen jsi obránce a ti mají většinou jiné úkoly než dělat efektní kličky.

Upřímně, několik prvních tréninků to bylo opravdu těžké. Jak už jsem řekl. Aleš má perfektní cvičení, a každé z nich je náročné na provedení. Což byl pro mě velký problém. Celou mou kariéru se na individuální dovednosti v týmech nebral takový ohled a pak člověk naskočí do něčeho takového. Zatím si úplně netroufnu radit klukům, které Aleš trénuje, když to pak sám ani neumím ukázat. (smích) Prvních několik tréninků bylo jen o tom, že jsem koukal a zkoušel si cvičení s klukama. S Alešem pracujeme na tom, abych se rychle zlepšoval a dostal se na podobnou úroveň, jako je on.

Myslíš, že ti trénování složitých cvičení s Alešem může pomoct i při výkonech na hřišti?

Určitě ano. Jelikož se hráč do takových situací, kdy musí udělat nějakou kličku nebo něco podobného prostě dostane a když si to předtím na tréninku zkusí, a u toho ho Aleš opraví v detailech, tak se mu potom ty situace v zápase řeší pohodlněji.

A to se v přípravě mladých hokejistů neděje?

Přijde mi, že se v tréninku nevěnuje tolik času takovým detailům, jelikož se týmy snaží zaměřit na výsledky a ne na to, jak ten daný hráč dovednost zvládá. Ale, je to pochopitelné, že když máte celý tým na ledě a jste třeba jen dva trenéři, tak prostě není možné, aby jste každého kontroloval jestli to dělá dobře. Na trénink dovedností jsou potřeba speciální tréninky v menším počtu hráčů. A to se zatím v klubech úplně neděje. Ale neříkám, že ve všech.

Poslední utkání se vám úplně nevydařilo. V sobotu vás čeká utkání proti VUT Cavaliers. Co budete chtít změnit, abyste dokázali zvítězit?

Bavili jsme se o tom už po zápase v kabině, nepředvedli jsme špatný výkon, ale bohužel jsme začali hrát až od druhé třetiny a zápas už jsme nedokázali překlopit v náš prospěch. Určitě musíme začít hrát od první minuty, celých šedesát minut. Dále už to budou jen nějaké systémové věci, které dopilujeme na tréninku.

Díky za rozhovor a držíme v sobotu palce!

Díky moc!