Slovenský útočník Peter Ivičič má za sebou působení v americké WSHL, dánské nejvyšší soutěži nebo druhé slovenské lize. Jeho kariéru však doprovázela řada zranění a hon za kariérou profesionálního hokejisty musel stranou. I proto se rozhodl jít cestou vzdělání spojenou s univerzitním hokejem.
Petere, před sezónou jsi nevěděl, do jakého klubu zamíříš. Proč padla volba právě na HC MUNI?
Před začátkem jsem byl zraněný a potkal jsem Honzu Grygeru, s nímž se znám z předchozího působení v HC MUNI. Usoudil jsem, že už zranění bylo hodně a že nastal čas, kdy pro mě profesionální hokej nemá cenu. Gigi mi dal brouka do hlavy. Nakonec má volba padla i díky němu právě na Masarykovu univerzitu.
Zmínil jsi zranění, o co šlo?
V souboji mi protihráč nešťastně přisedl koleno a následné vyšetření ukázalo, že se jedná o natržené kolenní vazy.
V HC MUNI už patříš mezi zkušenější, jak zatím hodnotíš nový tým?
Hodnotím ho velmi pozitivně. Co se týče party, nemůžu si ji vynachválit. Atmosféra v kabině je skvělá. Všichni mezi sebou vycházejí velmi dobře, což je v sezóně velmi důležité. Nezáleží na tom, s kým se bavím. Myslím si, že takovou partu jsem zažil jen první rok v MUNI a ve Skalici. To taky přineslo úspěch, stali jsme se vicemistry Slovenska. Soudržnost je základ pro to, abychom udělali úspěch.
Je pro tebe jediným možným úspěchem právě titul?
Samozřejmě! Říkám si, že kdy jindy něco vyhrát, když ne letos. Hlavně však věřím, že aktuální situaci zvládneme ročník dohrát.
Čeká tě utkání ve Winning Group Areně, kde vyzvete VUT? Jak hodnotíš takové akce?
Zažil jsem podobné zápasy v Americe, kde bylo na stadionu 7 500 diváků. Jde ale o úplně něco jiného, protože stadion měl kapacitu 15 000. V rámci univerzit jsem hrál ještě utkání proti Trenčínu. Teď se proti sobě postaví dvě brněnské univerzity, takže by mělo přijít ještě více lidí. Je super, že se takové akce organizují, protože každý na to bude vzpomínat několik let poté. Snad se dostanu do sestavy a budu si moci tento svátek užít.
Jak hodnotíš samotnou úroveň univerzitní ligy v České republice?
Myslím si, že hodně lidí soutěž podceňuje. Některé zápasy mají opravdu vysokou úroveň. Samozřejmě se to nedá porovnávat s první ligou, ale to je jasné. Tam hráči trénují každý den, jsou placení a mají podmínky pro to, aby se mohli věnovat jen hokeji. My chodíme do práce, studujeme a hrajeme hokej. Podle mě je ta úroveň opravdu dobrá. Rozhodně to není zak, jak si někteří myslí. Že si obuji brusle a jdu si zahrát. Řada hráčů má dokonce zkušenost s profesionálním hokejem – to mluví za vše.