To, že jsem žena mě nestaví do méněcenné pozice, říká redaktorka HC UP Alena Ryšavá

Na to je strašně těžké odpovědět stručně. Je to asi samotný hokej, co mě u ledových ploch udrželo už třináct sezón a taky samozřejmě můj mladší brácha. To on mě k hokeji před lety přivedl. Na hokej jsem začala chodit kvůli němu. Už od přípravky jsem mu každý zápas fandila na tribuně a dělám to víceméně dodnes, kdy končí juniorskou kariéru. Z hokeje se stala láska, můj největší koníček, něco, co má obrovské místo v mém životě. Je mou součástí a postupně se z něj stala i práce. Takže teď mě u hokeje, s nadsázkou řečeno, drží i pracovní povinnosti.

Když bych vynechala nejsilnější rodinnou spojitost, kterou s hokejem mám. Tak mě samotný sport baví svým charakterem. Hokej je rychlý, dynamický, tvrdý a často i nepředvídatelný. Baví mě, že i když je zápas u konce, stále je možnost, že padne v posledních sekundách několik branek. Jako každý sport také přináší velké emoce – štěstí, naštvání, smutek.

Bez hokeje bych to už prostě nebyla já, tak to asi shrnu, ačkoli bych se na toto téma dokázala rozvášnit na několik odstavců.

Alenu přivedl k hokeji její mladší sourozenec (Zdroj: Instagram Aleny Ryšavé)

K žurnalistice mě vedl právě hokej a asi taky moje nátura. Po studiu na osmiletém gymnáziu jsem úplně přesně nevěděla, co bych chtěla do budoucna dělat. Mým cílem bylo zůstat v kontaktu se sportem. Přemýšlela jsem třeba nad fyzioterapií, ačkoli i samotná žurnalistika mně někdy ve třeťáku vytanula na mysli.

Těsně před maturitou jsem se nakonec vydala úplně jiným směrem. Mým prvním bakalářským oborem byla Nizozemská filologie na Filozofické fakultě. Studium jsem úspěšně završila před více než rokem, ale už v jeho průběhu jsem věděla, že mě to táhne k hokeji a k a psaní. V posledním ročníku jsem začala pracovat v eSports a po státnicích jsem podala přihlášku na bakalářský obor Žurnalistika a na magisterský obor Mediální studia se specializací na žurnalistická studia.

Dostala jsem se na oba obory a přišlo mi škoda jeden z nich vzdát, a tak studuji oba zároveň. Aktuálně jsem v obou ve druhém ročníku.

No a druhou motivací kromě hokeje je moje povaha. Jsem komunikativní, kreativní, zvědavá, ráda píšu a jsem docela upovídaná. Před začátkem studia jsem měla vizi a cíl veřejnoprávní televizi a práci v oblasti sportovní žurnalistiky.

V eSports jsem začala, když jsem nastoupila do redakce Draci Pars Šumperk. Na sociálních sítích jsem zmerčila, že Draci hledají redaktora. Probudila se ve mě stará touha po žurnalistice a psaní, a tak jsem to zkusila. Odpověděla jsem na inzerát a vzali mě. Začala jsem psát pro šumperský klubový web. Ten samý ročník mě pak ještě oslovil ke spolupráci Vsetín.

V eSports vlastně člověk začne tím, že se stane součástí klubové redakce. V současné době už v redakcích nepůsobím, pro eSports ale stále pracuji, a to zejména v oblasti psaní textových online přenosů ze zápasů pod platformou Onlajny.com.

Ve společnosti eSports získala Ryšavá v sezóně 2020/21 umístění v anketě Zlatý Gregor v kategorii nováček roku. (Zdroj: Facebook eSports)

Ne, strach jsem opravdu neměla. Těšila jsem se. Byla jsem sice první zápasy trochu nervózní, co a jak s adminem či programy. Technická stránka věci mě trápila, ale za dvě utkání to bylo pryč. Vše je o zvyku.

Jestli máte na mysli, zda jsem měla strach proto, že ženy v hokeji tolik nepůsobí, tak to mě upřímně dodnes nenapadlo. Jednak si myslím, že žen ve sportu obecně, a i v hokeji přibylo, takže si dovoluji nesouhlasit s tím, že se sportovní žurnalistice nevěnuje tolik žen.

Nebála jsem se, protože než jsem do prostředí sportovní žurnalistiky vstoupila, tak mě vůbec nenapadlo, že by se na mě mohl někdo dívat jinak proto, že jsem žena. Hokeji rozumím, takže jsem se kromě výše zmíněné technické stránky neměla čeho obávat. Vím, že se nad touto větou někdo může pozastavit a říct si, že jsem příliš opovážlivá o sobě tvrdit, že hokeji rozumím.

Strávila jsem na hokejových stadionech třináct let, každý víkend a každý týden jsem viděla tolik zápasů, že je ani nedokážu spočítat. Jako mladší jsem chodila nejen na bráchu, ale i na extraligu nebo na jiné seniorské soutěže či mládežnické kategorie. Bylo by zvláštní, kdybych za tu dobu nic nepochytila.

To, že jsem žena mě nestaví do méněcenné pozice. Vím, že si to všichni nemyslí, ale já říkám – pojďme zbourat toto stigma. Ženy v hokeji, ženy ve sportu nemohou být vnímány jinak – jako něco méně či více. Ženy a muži, pokud pracují na nějaké pozici jsou si zcela rovnocenní a žádná žena by se neměla bát jít do sportovního prostředí. Za tím si stojím.

Ano, pro HC UP jsem začala psát loni v srpnu, před minulou sezónou. V té době jsem ještě nenastoupila do ročníku nového studia. Univerzitní hokej byl něco, s čím jsem neměla žádné zkušeností, projekt jsem znala jen zvenčí a chtěla jsem se aktivně zapojit.

Univerzitní tým – místo, kde to děláme ve svém voleném čase – pro kluky, řekla Ryšavá (Foto: Josef Polehňa) 

Baví mě vše, co jste zmínila, protože v mém případě jedno s druhým úzce souvisí, respektive kompetence na sebe navazují. V Šumperku zastávám pozici Head of marketing, PR a Social media Content Creator. Jsem markeťákem, redaktorem, grafikem, fotografem a správcem obsahu sociálních sítí v jednom.

Mám k sobě samozřejmě skvělý tým, ale odpovědnost za výše zmíněné jde za mnou. Mladí Draci jsou moje srdcová záležitost, budu se snažit je svými dovednostmi posouvat dál, ať už to bude obnášet cokoli.

Alenu letos přivítali v marketingovém týmu šumperští Mladí Draci. (Foto: Libor Šíp)

Libí se mi prostředí univerzitního hokeje. Baví mě jeho marketing a lidé, co vytváří obsah, ať už na sítě nebo na web. Univerzitní hokej jde v tomto ohledu kupředu, snaží se využít všechny sociální sítě a tvořit. Prostředí ULLH dává prostor kreativitě, mládí, nápadu a neustále se posouvá dopředu. Kolikrát vidím třeba nějaký TikTok nebo vtipný Tweet a říkám si – tohle je fakt dobrý. 

Všichni, co se na univerzitním hokeje v týmu podílíme, to děláme ve svém volném čase a pro kluky. I to je zcela určitě motivací. Chci, aby hráči měli fungující mediální stránku. Zaslouží si to.

Zároveň ke studiu potřebuji praxi a univerzitní tým je pro ni jako stvořený, i proto jsem se rozhodla zůstat.

Přestože mi brzy u týmu povinnosti skončí, ráda bych do univerzitního hokeje pronikala i nadále a věnovala se mu třeba i v jiných oblastech než jen v redakční činnosti.

Redaktorkou v týmu HC UP je již druhým rokem, do budoucna by ráda zůstala v prostředí univerzitního hokeje. (Foto: Josef Polehňa) 

Mám, mým vysněným klubem pro práci jsou Mladí Draci. Brácha v Šumperku působí pět let a za tu dobu jsem si k týmu vytvořila silné pouto. Když mě klub letos oslovil ke spolupráci, naskytla si mi práce, která mě neskutečně baví, protože mohu posouvat kupředu něco, co je mi velmi blízké. Něco, co je stejnou součástí mě jako samotný hokej. Prací pro klub se mi splnil sen.

Autor: Adéla Vaclavíková

Úvodní foto: Michal Chadim