Škola, hokej, pozice generálního manažera a v některých případech i práce. To vše zvládá čtyřlístek hráčů z Univerzitní ligy na výbornou. Pod drobnohledem se podíváme na hrající generální manažery v univerzitních týmech a jejich poznatky, které za měsíce či roky v týmu posbírali.
V Univerzitní lize je poměrně tradiční věcí zapojování hráčů a studentů univerzity do dění v klubu. Ve čtyřech univerzitních týmech stojí na pozici generálního manažera zároveň i hráč, který je platnou součástí týmu. Každý z nich poodhalil, jak se k funkci dostal či co mu tato role dala. Probrali jsme i jak složité je skloubit roli hráče a generálního manažera či co vše musí před zápasy řešit.
Nikdy by mě nepadlo, že bych se mohl dostat k takové práci, prozradil David Prachař
Vezmeme to pěkně od západu na východ. V Plzni působí na pozici generálního manažera David Prachař. Spolehlivý obránce hraje za Akademiky už sedmou sezonu, zároveň přiznává, že jde o jeho poslední ročník. Jak se k manažerování dostal? „Když jsem přišel do Plzně, tak jsem začal bydlet na koleji s Filipem Malotou. Jedním ze zakladatelů Akademiků. A jelikož jsem mu byl nejblíž po ruce, tak jsem mu začal pomáhat. Poctivě jsem mu koukal přes rameno a když se přesunul do vedení Univerzitní ligy ledního hokeje, tak jsem to po něm převzal,“ svěřil se.
Práce manažera je časově poměrně náročná, záleží, co je zrovna třeba. Při pohledu na aktivity, které plzeňský obránce zvládá mimo led si člověk kolikrát říká, jestli má jeho den taky 24 hodin. „Někdy je to práce na hodiny, někdy na pět minut. Ale stíhám k tomu chodit do školy, učit na střední škole a pracovat v novinách. A k tomu samozřejmě hrát. Moc volného času tedy nemám, ale dělám, co mě baví, takže není na co si stěžovat,“ poodhalil, jak je na tom s vytížeností.
A jak vypadá typický zápasový den generálního manažera plzeňských Akademiků? „Ráno vstanu a během snídaně si udělám zápis o utkání. S klukama, kteří dělají soutěže a lístky řešíme soutěže a program pro lidi. Po obědě jedu nakoupit věci pro rozhodčí a klukům do šatny. Jako hráči máme sraz hodinu a půl před zápasem. Já tam jedu ještě hodinu před srazem. Připravím občerstvení pro rozhodčí, něco i pro kluky a pak už se jdu připravovat na zápas. Jonáš Štekr si potom řeší lidi na streamu, fotografy a sítě. Máme to takhle rozdělené.“
Závěrem dodal: „Díky této pozici jsem získal zkušenosti, které bych nikde jen tak nezískal, a spousty známostí. Nikdy by mě nepadlo, že bych se mohl dostat k takové práci.“
Je výhoda, že jsem zároveň i hráč, zamýšlí se Tomáš Kadlec
U pražských Engineers šéfuje od letošního ročníku Tomáš Kadlec. Jeho cesta na pozici generálního manažera byla poměrně různorodá. Za Engineers nastupuje jako hráč pátou sezonu, aktivní byl však i na jiných pozicích, byl DJ, kustodem, lepičem mantinelů, a zároveň pracoval ve dvou firmách na pozicích sales manažera. S nabídkou na pozici GM přispěchalo před letošním ročníkem vedení Engineers a Kadlec na nabídku kývnul. „Připadalo mi to jako ideální skloubení mých nabitých zkušeností a schopností,“ objasnil.
Zároveň přiznává, že skloubit pozici hráče a generálního manažera je poměrně složitá věc. „Je to docela náročné soustředit se na sportovní výkon, jakmile ještě přemýšlím nad tím, zda se například z organizačního pohledu všechno daří a jestli přijde dostatek fanoušků, ale určitě to není nemožné. Do určitého času před zápasem řeším všechny organizační záležitosti, ale pak odložím telefon a už se soustředím jen na zápas a svůj výkon. Myslím si, že je to zároveň ale i výhoda, že jsem zároveň i hráč, protože jsem schopen lépe informovat hráče o situaci klubu, nadcházejících akcích a připravovaných změnách. Také dokážu lépe vycítit náladu v týmu a spojit vedení s hráči a trenéry.“
Je těžké odhadnout, jak je práce generálního manažera moc časově náročná. Pražský útočník s číslem 88 na zádech poodhalil, jak vypadá jeho vytíženost při organizování velkých zápasů na Edenu. Jednoduše řečeno, pár dní před zápasem jede 24/7 a soustředěnost během samotného utkání není vždy stoprocentní. „Na našem posledním zápasu v Edenu, což bylo Synergy Top Utkání proti Black Dogs se přiznám, že mi lehce běhaly myšlenky i jinam, například proč hraje hudba potichu, jak se povedou přestávkové soutěže, jestli vydrží nalepené mantinely, jak se povede závěrečný ceremoniál atd., ale naštěstí mě skvěle v organizaci zastoupili kolegové z vedení, takže se všechno povedlo, jak mělo a já vím, že se na ně příště budu moci plně spolehnout, až tam třeba budeme hrát nějaký ze zápasů play-off,“ řekl Kadlec.
„Práce v roli GM mi dala mnoho zkušeností s vedením projektu a obecně s vedením lidí. Dále jsem byl schopen rozvíjet své schopnosti vedení obchodních schůzek, mluvení na veřejnosti, můžu rozvíjet svůj leadership, vyzkoušel jsem si všechny součásti event managmentu a dostal se za oponu celé ligy. Díky mé pozici jsem získal i plno kontaktů na vlivné lidi, ať už ve světě školství, businessu nebo sportu, které můžu využít v budoucnu v průběhu mé kariéry,“ sdělil útočník a generální manažer týmu Engineers Prague.
Nezažil jsem žádnou brigádu, která by mi dala za sedm měsíců tolik, jako práce v Riders, hodnotí Jan Vacek
Pardubický celek patří k jedním z nejmladších v celé lize, a právě Jan Vacek je u týmu už od jeho vzniku. Letos mu však k roli kapitána a hráče týmu přibyla funkce generálního manažera. „Po minulé sezóně za mnou přišli zakladatelé Riders Novákovi a nabídli mi pozici po předchozím manažerovi Janu Kratochvílovi, který tuto roli zastával ještě minulou sezonu s tím, že do toho chtějí zapojit studenty, kluky, kteří se v klubu pohybují,“ svěřil se s tím, jak se na pozici dostal. „Ze začátku, když jsem nevěděl, co všechno to obnáší, tak jsem se bál, jestli to budu stíhat oboje a jestli kvůli tomu nebude výkon na ledě trpět, ale naštěstí mi hodně pomáhá Marketingový manažer Kuba Muška a máme poměrně široký realizační tým co se zápasů týče. Pomáhají nám holky Klárka, Andrea a Patricie, potom Radek a další dva kluci fotí, takže v tomhle se to skloubit dá a bez nich bych to určitě všechno nezvládl,“ jmenuje důležité postavy v realizačním týmu pardubického týmu.
Vytáhlý obránce Riders popsal i svůj typický hrací den, a poodhalil, co vše musí zařizovat, když se hraje v pardubické Enteria areně. „Zápasový den pro mě začíná už den před zápasem, kdy řešíme prodej vstupenek a věci kolem, což je teda v neděli, protože doma hrajeme vždy v pondělí. No a v den zápasu se dodělává zápis o utkání, celý tým má sraz dvě hodiny před zápasem, ale já většinou jezdím dřív, podle toho, jak je škola nebo práce. Snažím se být v kabině o hodinu dřív než všichni ostatní, abych připravil všechny věci, ať už to jsou dresy, štulpny a další nezbytnosti. Aby pak kluci mohli jen přijít a mít předzápasovou pohodu. Jinak nic moc speciálního nedělám, pak až přijdou kluci a začíná režim před zápasem, tak jsem v roli hráče a roli manažera vypouštím a nechávám to na holkách a trenérech, pak už není co řešit.“
Na ledě se vždy snaží odvést stoprocentní výkon, zkraje nebylo skloubení všech rolí vůbec jednoduché. Sám přiznává, že je rád za to, že mohl do funkce nastoupit ještě předtím, než se rozjela liga, navíc má kolem sebe spolehlivý tým. „Pomohlo mi to, že jsem na svou pozici nastoupil koncem června, a vlastně jsme se domluvili s Kubou Muškou, že on bude dělat hlavně marketing a hezky jsme si to rozdělili. Ze začátku to bylo dáno tak, že mi bude jen pomáhat a pak se to vyvrbilo tak, že jsme prakticky na stejné úrovni a máme rozdělené činnosti. Ještě se nám nestalo, že bychom museli něco řešit, když jsme oba současně na ledě při domácím zápase, ale věřím, že máme realizační tým na zápasy dost široký na to, aby si dokázal poradit, případně by určitě pomohla paní majitelka.“
Zkušeností získali pánové z Riders více než dost, zároveň se jim situace z klubu prolínají i v rámci studia, které na Univerzitě v Pardubicích absolvují. „Řešili jsme to právě i s Kubou Muškou, co nám tyto pozice v klubu dávají. Při normální brigádě bychom se k takovým informacím, samostatnosti práce ani zodpovědnosti nedostali. Určitě nás to hodně posouvá. I pro nás je super, že vidíme propojení mezi touto prací a našim studijním oborem, což je Ekonomika regionálního sportu. Můžeme vidět, jak probíhá proces žádání o dotace, dotační řízení, jak to celé funguje, takže i z tohoto pohledu je to zajímavé. Asi jsem nezažil žádnou brigádu, která by mi dala za sedm měsíců tolik, jako práce v Riders.“
U top zápasů nedokážu řešit jen hokej, vypráví David Gřesík
V Ostravě se o chod klubu stará David Gřesík, který se do pozice generálního manažera dostal také před letošním ročníkem, ale v ostravském univerzitním celku právě uzavřel čtvrtou odehranou sezonu. „Bakalářský titul na VŠ mám z oboru sportovní management a tahle činnost mě celou dobu lákala. O Ostravském Derby jsem dokonce psal svoji bakalářskou práci. Při tvorbě práce jsem se v rámci dotazníku ptal kluků Lukáše Hájka a Michala Dombrovského na věci k BP a jejich odpovědi mě zaujaly natolik, že když se naskytla příležitost působit u týmu jako manager, tak jsem neváhal a o práci projevil zájem,“ popsal, jak se k manažerování BO Ostrava dopracoval.
I pro ostravského obránce to byl ročník plný poznávání nových věcí a získávání zkušeností s novou oblastí. Jak sám přiznal, někdy byla práce natolik obtížná, že nebylo možné se od povinností tak jednoduše oprostit. „Ze začátku to bylo dost náročné, všechny ty starosti byly nové a nebylo snadné se od nich během hry oprostit. Postupem času jsem si ale dokázal nastavit věci tak, abych do zápasu mohl vstupovat s čistou hlavou. V tomhle mi dost pomohlo i zranění. Během něj jsem totiž nehrál a dokázal jsem si tak věci lépe nachystat. U top zápasů je to ale jiné, s nimi je to horší, ale to je asi normální, přece jen je tam tolik věcí, které se mohou pokazit. U nich jsem se od jiných věcí, než je jen hokej, oprostit nedokázal.“
„Mým nejdůležitějším úkolem během hracího dne je správně vyplněný zápis. Bez toho by snad zápas ani neproběhl. S trenérem konzultujeme sestavu, snažím se to ale nechávat primárně na něm samotném, přece jen jsem i já sám hráč. Jsem taky zodpovědný za prodej lístků, kdy musím dodat naší brigádnici vše potřebné. Pak se snažím o to, aby hráči měli co největší komfort, takže do šatny vždy dovezu nějaké občerstvení a pití. Před zápasem je to jenom o hráčských registracích a uzavřením zápasového zápisu,“ popsal činnosti, které během zápasového dne nelze vynechat. Ale především získal za rok s týmem mnoho nových dovedností a zkušeností. Nejčastěji zmiňoval krizový management, schopnost nést určitou zodpovědnost, lépe komunikovat a mít hodně trpělivosti.
Autor: Denisa Veselá