Rozhovor s PaedDr. Ivanou Ertlovou nejen o Univerzitní lize ledního hokeje

Spokojenost s dosavadním vývojem. Asi tak by se dalo nejstručněji charakterizovat průběžné hodnocení Univerzitní hokejové ligy od předsedkyně České asociace univerzitního sportu Ivany Ertlové. Prezidentka asociace by dle svých slov uvítala její rozšíření, vše závisí hlavně na finančních možnostech. Všeobecný zájem tu je a to je dobře!

„Letos oslavíme 110. výročí od založení vysokoškolského sportu v českých zemí – historii máme opravdu bohatou a jsme v pozici, že je pro nás zavazující. Snažíme se vytvářet podmínky, aby studenti na vysokých školách vedle plnění svých studijní povinností nezanevřeli na sport, ale v ideálním případě, aby začali pravidelně sportovat. Program máme různorodý, téměř padesát sportů, jsme opravdu multisportovní organizací, která nabízí širokou paletu pro sportovní vyžití studentů. Letos nás čeká již 64. ročník akademických mistrovství České republiky, děláme je přibližně v třiceti sportech, vrcholem naší každoroční činnosti jsou České akademické hry, které pořádají jednotlivé univerzity. Vloni je připravilo VUT Brno, letos čekají na Univerzitu Palackého v Olomouci. Této akce se účastní přes 1500 až 1900 sportovců a v programu bývá okolo 20 sportů,“ řekla Ivana Ertlová.

Jaké je postavení vysokoškolského sportu u nás v porovnání s okolními státy?

„V rámci Evropy je velmi dobré, porovnáme-li systém, četnost soutěží a zapojení studentů do nich je výborné. Naše členská základna čítá 24 000 členů. V poměru k celkovému počtu vysokoškolských studentů, kterých je přibližně 250 000 až 300 000, tak by se mohlo zdát, že jejich zapojení není až tak vysoké… Soutěže ale máme postaveny tak, že všichni, kteří mají index, se mohou zúčastnit. Naše činnost je otevřena všem studentům vysokých škol bez ohledu na jejich členství v naší organizaci. Kdo chce, tak si může zasportovat a do systému se zapojit. Zůstaneme-li na evropském kontinentu, tak v některých zemích je všeobecné povědomí a zajištění akademického sportu ze strany univerzit na vyšší úrovni. U nás je jedna kolej zájmová činnost, kterou děláme my, druhá je institucionální a tu vytváří univerzity v rámci činnosti jednotlivých kateder zabývajících se tělesnou výchovou a sportem. Tam to občas není úplně podle našich představ, ale je to záležitost vedení jednotlivých univerzit. Situace je různorodá, není stanoveno, že tělesná výchova je povinná a za určitý počet kreditů. Některé univerzity mají tělesnou výchovu tři roky, jiné pouhý rok. Někde jsou kredity, jinde ne. Toto je ale záležitostí institucionální, která mě nepřísluší soudit. Z mého pohledu by bylo ideální, kdyby tělesná výchova byla povinná také na vysokých školách podobně, jako tomu je na středních. Snažíme se co nejvíce spolupracovat s univerzitami a jednotlivými katedrami. Chceme, aby se akademický sport dostal ještě více do podvědomí široké veřejnosti a také vedení univerzit. Věřím, že se blýská na lepší časy.“

Sport je u nás historicky populární…

„Dříve byl prostředkem k vycestování, tehdejší nabídka možností a lákadel nebyla tak bohatá. Postavení sportu je nyní trošku obtížnější, na druhou stranu v době, kdy jsem já studovala, nebývalo zvykem, aby studenti při studiu ještě pracovali, což je nyní běžným zvykem. Poté dochází k tomu, že když někdo dělá sport na výkonnostně vrcholové úrovni a přichází ze střední školy, tak jej třeba kvůli práci opouští a nám se ztrácí talenti a vlastně i předchozí investice. Vysokoškolák, není-li ze situované rodiny a nemá dostatek finančních prostředků, aby se zajistil, tak většinou sport opouští a pracuje. Projekty duální kariéry ‚Sportuj a studuj‘ jedině vítáme. V této oblasti jsme v podpoře dnešních vysokoškoláků jim velice dlužni.“

Společnost se vyvíjí…

„Vysokoškoláci jsou naší elitou a mají to v hlavě srovnané. Vědí, že musí být nejen vzdělaní, ale aby dostali dobrou práci, tak musí i nějak vypadat… Musí tedy být nejen odborně na výši. Studenti si toho jsou vědomi a berou to jako součást svého vzdělání a to nahrává rovněž akademickému sportu.“

Zmínila jste univerziády. Jak jsou čeští akademici na nich úspěšní a jak se chystají na tu příští?

„Česká asociace univerzitního sportu je jedním ze zakládajících členů světové federace univerzitního sportu, jsme jejími členy od roku 1949 a od této doby se pravidelně účastníme mezinárodních soutěží. Studenti vozí medaile z každé univerziády a vezmeme-li v potaz, jak je Česká republika malým státem, tak jsme na nich velmi úspěšní. Na poslední letní univerziádě v italské Neapoli jsme posbírali sedm medailí, se zimní univeriádou dohromady třináct. Studenti jsou velmi úspěšní i ve stále stoupající úrovni univerziád v posledním období a akademických mistrovstvích světa, které se konají v sudé roky. Sportovní i společenská úroveň šla hodně nahoru. Není-li student členem národního reprezentačního výběru, tak prakticky nemůže uspět. Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že 90 procent účastníků těchto světových soutěží jsou členy národních týmů. Řada lidí to má jako další stupínek k úspěchům na mistrovstvích světa a olympijských hrách. Na univerziádách je možné plnit limity na olympiády, v některých sportech se i překonávají světové rekordy. Nejvyšší výkonnostní úroveň je zpravidla ve vzpírání, v lukostřelbě, sportovní střelbě, moderní gymnastice nebo v biatlonu, vzpomenu-li na zimní sporty.“ Pozornost od hokejového svazu je velmi důležitá

Významným projektem na poli akademického sportu je Univerzitní hokejová liga. Co si o něm myslíte?

„Když vezmu lední hokej a roli Univerzitní hokejové ligy v mediálním prostoru, tak bych její vliv ocenila jedničkou s hvězdičkou. Mediální stránka ledního hokeje nám obrovsky pomáhá. Univerzitní hokejovou ligu hraje osm klubů v 21 kolech, je perfektní, že se jedná o prakticky celoroční soutěž. Vnímáme fantasticky možnost spojení studia a hraní takové soutěže. S Českou asociací univerzitního hokeje jsme vloni v létě podepsali dohodu o spolupráci, ta končí 30. června 2020 a z naší strany bude určitě zájem o prodloužení spolupráce. Soutěž se rozeběhla parádně a povědomí vysokoškoláků o ní je vysoké, což nás těší. Ze strany České asociace univerzitního sportu jsme připraveni nadále ligovou soutěž podporovat a snažit se o její další rozvoj. V současné době zde máme projekt Univerzitní hokejové ligy, která odstartovala v září loňského roku a vedle toho ČAUS a její komise ledního hokeje tradičně připravuje akademická mistrovství České republiky. Rozdíl tkví v tom, že liga je celoroční soutěží, naše mistrovství je jeden turnaj, který se uskuteční v průběhu týdne, ale kterému předcházejí čtyři regionální kvalifikace. Do soutěže se mohou zapojit všechny vysoké školy. Akademický turnaj pokryje více studentů, v letošním roce je do něj zapojeno 28 univerzitních týmů včetně ženských a koná se po skončení Univerzitní hokejové ligy. V praxi to bude vypadat tak, že doběhne soutěž a po ní se mohou všichni studenti utkat na akademickém mistrovství České republiky. Do budoucna řešíme, jak oba výborné projekty uchopit: na jednu stranu vítáme celoroční ligu, na druhou chceme dát možnost zahrát si lední hokej širšímu poli škol a studentů. Říkali jsme si, že oba projekty mohou jít určitou dobu vedle sebe a v budoucnu může dojít ke vzájemnému propojení. To bych nechala dalšímu vývoji. Myslím si, že Univerzitní hokejová liga neskončí u osmi týmů, dostala se silně povědomí a věřím, že již v dalším ročníku se připojí další vysoké školy. Vím, že se formují další týmy pro příští sezonu, uvidíme, jak se to povede, vše závisí na finančních prostředcích.“

Jak funguje spolupráce mezi jednotlivými institucemi, které podporují akademický sport?

„Pohybujeme se ve finančních limitech, které máme nastaveny. Máme velkou asociaci univerzitních sportů, jsem její předsedkyní a čítá 50 sportů. Pak máme menší asociaci akademických technických sportů, kde dělám manažerku. Jeden sport je dražší než druhý: paragliding, potápění, biatlon, sportovní střelba a další… Moc dobře vím, jak vysoké jsou náklady na sport. Stejně jako lední hokej i tyto sporty studenty přitahují. Nyní se obě asociace pohybují v rozpočtu 40 milionů korun na letošní rok, tyto prostředky byly alokovány ve výzvě na univerzitní sport. Doufám, že výhledově i díky činnosti Národní agentury pro sport, se nám podaří tyto finance navýšit. Měli jsme několik jednání na toto téma s jejím předsedou, Milanem Hniličkou. Máme zájem nejen na reprezentaci a její účast na evropských a světových univerzitních akcích, ale chceme podporovat i pravidelnou celoroční sportovní činnost studentů ligového charakteru. Věříme, že se podaří rozšířit nejen hokejovou ligu, ale aktivovat i další sporty, o jejichž výběru momentálně jednáme s univerzitami. Předpokládáme, že to bude: lední hokej, fotbal/futsal, basketbal, volejbal a florbal. Těchto pět základních sportů chceme připravit pro příští roky, musíme někde začít, bude to náročné, jsme připraveni, že zpočátku nepůjde vše hned ideálně.

Jak si stojí v dalších akademických ligách ta hokejová?

„Univerzitní hokejová liga je průkopníkem z hlediska marketingového a mediálního zpracování a v této oblasti může být vzorem pro další sporty. Početně nejrozšířenější je volejbal, futsal a následován florbalem. Tyto sporty jsou ale celoroční a méně nákladné. Nynější rozpočet 40 milionů korun máme od roku 2017, předtím to záviselo na konání univerziád a akademických mistrovstvích světa, pohyboval se okolo 25 milionů korun. V průběhu mého volebního období dotace šla nahoru a doufám, že tato stoupající tendence neskončí, ba naopak.“ Univerzitní hokejová liga nabízí přímé přenosy na internetu, má uzavřené partnerství s Českým hokejem. Co pro vás toto její zakotvení znamení? „Liga je podporována svazem, to je kulaté razítko, kterého je potřeba. Je vidět, že i ze strany Českého hokeje je Univerzitní hokejové lize věnována velká pozornost. Ta je velmi důležitá! Toho jsme si vědomi a proto má ČAUS ve všech sportech univerzitní komise, které spolupracují s jednotlivými sportovními svazy a jmenují nominace na evropské i světové univerzitní soutěže. Hokejový svaz dal univerzitní lize důležitost a to je mocný prvek pro celou soutěž. Český hokej významně pomáhá se zajištěním rozhodčích a dalšími nezbytnými úkony, aby se liga mohla hrát. Na druhou stranu si říkáme, že pokud se to bude rozvíjet tímto způsobem, že studenti-hokejisté budou mít vizi, že jednou pojedou na univerziádu, aby reprezentovali Českou republiku v ledním hokeji a jednou naskočili do velkého hokeje, může být Univerzitní hokejová liga velkou motivací.“

Máte vizi, jak by se univerzitní hokej měl vyvíjet?

„Abych mohla dělat tuto práci, musím být o krok dva vpředu. Chci vidět světlo, za kterým společně v asociaci jdeme, to platí ve sportu i v životě. Nemusí a ani nemůže se vše hned podařit, ale musíme mít vizi, projekt, určený směr. Já osobně i vedení asociace budeme nadále v kontaktu s Univerzitní hokejovou ligou a s jejím vedením, abychom ji posunuli dopředu už jen tím, že rozšíříme počet jejích účastníků.“

Vítěz získá Pohár Jana Palacha…

„Já jsem viděla návrhy cen a moc se mi líbí včetně hloubky a významu příběhu. Jan Palach je osobou blízkou pro mladé lidi, byť jeho čin se stal pro dnešní studenty před dávnější dobou.“

Tipnete si, který tým jej pozvedne nad hlavou?

„Měla bych být nestranná, ale sleduji tabulku a vím, že nahoře jsou Masarykova univerzita a ČVUT. Sice nepocházím z Prahy, ale přeji to Prague Engineers.“

Plánujete se přijít podívat na play off?

„Letos jsem se byla podívat na Hokejové bitvě o Prahu a moc se mi to líbilo. Aréna se otřásala v základech, moc se mi líbí studentská atmosféra v soutěžích. Studentský duch je moc fajn, není to jen o sportu, ale má i společenský rozměr, který je rovněž důležitý. Spirit takových soutěží je úplně jiný, na mezinárodním poli se potkávají kultury, národy a celé to je moc pěkné.“

Jaké máte přání pro lední hokej v oblasti akademického sportu?

„My budeme podporovat, aby se ženský hokejový tým zúčastnil nejbližší zimní univerziády ve Švýcarsku a pokud bude možnost, že se družstvo dá dohromady, svaz o jejich účast má zájem taky. Myslím, že ženský tým by měl velkou šanci získat dobrý výsledek. Přece jen v mužích je obrovská konkurence. Budeme čekat výsledek kvalifikace mistrovství světa a na olympijské hry, podle jejich výsledků se pak zařídíme.“